Upozornění na změnu zákona č. 67/2013 Sb.

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem předložené novely zákona č. 67/2013 Sb. je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu. Tato ustanovení posilují práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě, aby měli dostatečně častou zpětnou vazbu o spotřebě.

Zároveň MMR předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Tato ustanovení podstatně rozšiřují okruh informací, které musejí být obsaženy ve vyúčtování nákladů na společně připravované teplo a teplou vodu, které je příjemci služeb předloženo po skončení zúčtovacího období. Cílem těchto ustanovení je poskytnout příjemci služeb další informace, které mohou být relevantní pro jeho další spotřebu tepla a teplé vody a případně i pro řešení sporů rozúčtování s poskytovatelem služeb.

Obě tyto novely by měli nabýt účinnosti 1. ledna 2022 a měly by být projednány Polaneckou sněmovnou ještě v tomto volebním období. Jedná se tedy především o změny v rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům a pravidelné informování o jejich spotřebě.

Dále vybíráme z návrhu některé důležité změny. Především povinnost průběžného poskytování informací o zjištěné spotřebě tepla a TUV za každý měsíc, což zřejmě povede ke zvýšení nákladů spojených s touto novou povinností. Dalším problémem je i požadavek na bezplatné vyúčtování služeb a bezplatné poskytování informací o zjištěné měsíční spotřebě tepla a TUV poskytovatelem služeb. To v podmínkách neziskového nájmu v BD a příspěvku na správu u SVJ znamená zvýšení nákladů příjemců služeb, pokud by nebyly uhrazeny z případného zisku BD a SVJ, který lze jinak rozdělit mezi členy.

Není bez zajímavosti i podmínka instalace dálkově odečitatelných měřidel, která však splňují kritéria nastavení dálkového odečtu, minimálně v měsíčním intervalu. Za takové se nepovažují měřidla instalovaná před 1. 1. 2022. Po tomto datu bude zřejmě nutné instalovat jen dálkově odečitatelná měřidla s měsíčním intervalem.

Zatím v předstihu podáváme tuto informaci jen v základních bodech, kterých se změna týká. Jedná se především o změnu zákona č. 67/2013 Sb. v záležitosti informování o spotřebě tepla na vytápění a centrální poskytování teplé vody ve vloženém § 8a:

Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody

(1) Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla podle zákona o metrologii měřící spotřebu tepla nebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho zjištěné spotřebě tepla. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o zjištěné spotřebě tepla za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o zjištěné spotřebě tepla bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho zjištěné spotřebě tepla později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje.

(2) Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla podle zákona o metrologii měřící spotřebu společně připravované teplé vody, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho spotřebě společně připravované teplé vody. Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství, poskytuje se informace o spotřebě společně připravované teplé vody za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o spotřebě společně připravované teplé vody bude poskytovat za období delší než 1 měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho spotřebě společně připravované teplé vody později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje.

(3) Poskytovatel služeb není povinen doručit příjemci služeb informaci o zjištěné spotřebě tepla, pokud v daném období nebylo teplo dodáváno.

(4) Poskytovatel služeb poskytuje příjemci služeb informace podle odstavců 1 a 2 bezplatně. Pokud je poskytování informací podle odstavců 1 a 2 zajišťováno osobou odlišnou od poskytovatele služeb, může poskytovatel služeb v přiměřeném rozsahu přenést náklady na poskytování těchto informací na příjemce služeb.

(5) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění příjemce služeb vyrozumí ve lhůtách podle odstavců 1 a 2. Příjemce služeb však může písemně požádat poskytovatele služeb o zasílání informací o spotřebě v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtovacího období. V takovém případě je příjemce služeb povinen uhradit náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může žádat zálohu na úhradu těchto nákladů.

Co se považuje za dálkově odečitatelné měřidlo, je nyní uvedeno v § 2 odst. 2:

(2) Dálkově odečitatelným měřidlem podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné měřidlo podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelné zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění se nepovažuje měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.

Za důležité také považujeme nové ustanovení § 7 zákona:

Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků

(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Splatnost přeplatku nebo nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši přeplatku nebo nedoplatku.

(4) Vyúčtování podle odstavce 1 poskytuje poskytovatel služeb bezplatně.

Za významné doplnění rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu TUV považujeme ustanovení v § 6 odst.  3 a 4 zákona se doplňuje:

Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům

(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle vzorce stanoveného prováděcím právním předpisem, nejvýše však jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

(4) Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle vzorce stanoveného prováděcím právním předpisem, nejvýše však jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Zdroj: JUDr. František Lebl, předseda SMBD

Foto: Pixabay