Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Náklady na bydlení (VIII)
Co si vlastně představit pod pojmem „náklady na bydlení“? Pohledy se mohou značně lišit podle toho, co vše ještě budeme považovat za náklad související s bydlením. Pro toho, kdo uvažuje o svém vlastním bydlení, by to však měl být spíše širší výčet, aby si učinil dokonalou představu o tom, co všechno bude muset zaplatit, zpravidla každý měsíc.
Náklady na bydlení bývají někdy zužovány pouze na to, co stojí oprava či údržba bytového domu či bytu, v lepším případě na nájemné či příspěvek vlastníka bytové jednotky (často také mylně označovaný jako nájemné) a v ještě lepším případě i se zahrnutím služeb spojených s užíváním bytu.
Zatímco u rodinného domu opravdu není třeba řešit více než plánovaní jeho údržby a oprav a samozřejmě dodávky energií a médií, likvidace odpadu a zpravidla i pojištění, u bytové jednotky či bytu je třeba pamatovat na různě široký výčet dalších služeb. Bývají jimi např. úklid společných částí domu, provoz výtahu, osvětlení společných částí domu, recepce, ostraha, zahradnické služby a další služby podle toho, jak se většinově uživatelé domu domluví buď mezi sebou (to platí pro společenství vlastníků jednotek a bytová družstva), nebo jak se domluví s vlastníkem bytového domu (pronajímatelem). V těchto případech je zapotřebí počítat i s tím, že příspěvek na správu domu a pozemku (u společenství vlastníků jednotek) a nájemné (v ostatních případech) budou muset pokrýt také náklady správy domu, pojistné a u bytových korporací také odměnu jejímu statutárnímu orgánu. U nedružstevních nájmů je zapotřebí navíc počítat také s tím, že nájemné bude zahrnovat i zisk pronajímatele bytu.
Ať již jde o vlastníka jakékoliv nemovitosti, měl by si umět vytvářet právě takové rezervy, aby nebyl zaskočen pravidelnými náklady na provoz a údržbu nemovitosti, ale ani nenadálými událostmi. Proti mnohým z nich se dá pojistit, a proto patří řádné pojištění nemovitosti, ale i samotné domácnosti k základním starostem odpovědného vlastníka domu či bytu. Navíc vzhledem ke skutečnosti, že součástí pojištění domácnosti je i pojištění odpovědnosti členů domácnosti, vyplatí se věnovat tomuto pojištění velkou pozornost. Spoléhat na starší pojistné smlouvy je ošidné, protože se od účinnosti současného občanského zákoníku výrazně zvýšil důraz na odškodnění v případě tzv. nemajetkové újmy (např. poškození zdraví třetí osobě nebo škoda v důsledku způsobené dlouhodobé pracovní neschopnosti třetí osobě). Finanční dopady soudních sporů o náhradu škody mohou znamenat výrazný zásah do hospodaření jednotlivce i rodiny.
Samozřejmě platí, že se mnohé jednorázové výdaje (nová střecha či výtah) dají financovat i z úvěru banky. Z ekonomického pohledu je velkou alchymií, zda je opravdu třeba spořit po malých částkách a jak, nebo, zda je lépe až v případě potřeby řešit pokrytí nákladů z úvěrových zdrojů. V takovém případě je ale zapotřebí pamatovat na to, že bude v každém případě zapotřebí splnit podmínky banky, a to včetně prokázání vlastních příjmů či zajištění úvěru. V opačném případě se mohou stát úvěrové zdroje výrazně dražší, či dokonce nedostupné.
Zvláštním nákladem je elektrická energie v bytě. Vlastník rodinného domu pochopitelně nerozlišuje spotřebu společných částí domu a má tak jen jednu úhradu. Naopak v bytovém domě jde o dvě různé kategorie. Zatímco spotřebu elektrické energie ve společných částech domu zajišťuje vlastník domu, případně společenství vlastníků jednotek a mají potřebu rozdělit takový náklad mezi uživatele bytů, dodávka elektrické energie pro byt je věcí jeho vlastníka či nájemce a je také výlučně jeho nákladem.
Zcela samostatným, leč naprosto zásadním nákladem je financování pořízení vlastního bydlení, ať již jde o hypoteční úvěry, nebo úvěry ze stavebního spoření anebo úhradu splátek úvěru prostřednictvím bytového družstva. Ve všech případech se bude zpravidla jednat o rozhodující položku nákladů na bydlení. Tu ještě navíc mohou zvýšit náklady zajištění úvěru, případně pojištění včetně životního pojištění či pojištění schopnosti splácet své závazky. A zapomenout nelze ani na zařizování nového bydlení, které je možné financovat prostřednictvím dalšího úvěru či půjčky, které budou spojeny s dalšími náklady splácení závazků.
K nákladům na bydlení bývají často řazeny i další výdaje. Jednou takovou položkou jsou náklady na internet (datové služby). Jsou značně rozdílné podle toho, kdo má jakou potřebu pro svou osobu či pracovní činnosti. Jinou velmi často diskutovanou položkou jsou dopravní náklady, které bude muset uživatel domu či bytu vynaložit za cestou do zaměstnání, za studiem, do zdravotnických zařízení či za kulturou a sportem. I to může výrazně ovlivnit měsíční rozpočet toho, kdo stojí na počátku řešení svého bydlení. A přitom by neměl zapomínat na to, že se jeho potřeby a potřeby jeho nejbližších budou v čase vyvíjet a zpravidla to nebývá bydlení, které je možné tomu vždy pružně uzpůsobovat. I proto je těžké rozhodování o tom, jak budu bydlet teď, za deset a více let. Navíc, když se zdá, že zejména investice do vlastního bydlení může být s ohledem na prudký růst cen nemovitostí pro mnoho jedinců možná jediným rozhodnutím pro zbytek jejich života.
Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB
