S otcem jsem vlastnila rodinný dům, každý jednu polovinu. Ještě za života otec daroval 1/2 své poloviny mně a 1/2 sestře. Otec zemřel a v domě bydlím pouze já, sestra bydlí v jiném městě. Já vlastním 3/4 a sestra 1/4 domu. Každý byt má svůj elektroměr, plynoměr i vodoměr. Zajímalo by mě, zda je sestra povinná platit plyn, elektřinu, vodu, revizi kotle, domovní daň, pojistku atd. dle svého podílu, i když v domě nebydlí.
Odpověď – 1. část
Předně si Vás dovoluji upozornit, že vzhledem k tomu, že mi nejsou známa veškerá specifika Vašeho případu, budu ve své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy, a to především ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).
Z Vámi uvedených informací vyplývá, že se jedná o nemovitost ve spoluvlastnictví Vás a Vaší sestry. U spoluvlastnictví vyjadřuje podíl každého ze spoluvlastníků míru jeho účasti na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Vaše sestra je tedy jakožto vlastník čtvrtinového podílu povinna podílet se i na nákladech, které jsou na společnou věc vynaloženy.
V případě, kdy je dům užíván pouze jedním spoluvlastníkem, je třeba u rozúčtování nákladů vynaložených na společnou věc mezi spoluvlastníky zohlednit, zda se jedná o náklady, které jsou spojeny se skutečným užíváním věci, nebo o náklady, jejichž vynaložení je třeba k zachování společné věci.
U nákladů, které jsou spojeny se skutečným užíváním věci, by mělo k rozúčtování mezi spoluvlastníky docházet podle spotřeby každého jednotlivého spoluvlastníka. Tyto náklady tedy budete ve Vašem případě nést především Vy vzhledem k tomu, že v domě žijete a jste tedy odpovědna za jejich vznik. Mezi tyto náklady pak patří především náklady na služby, a to například na plyn, elektřinu a vodu.
Náklady, jejichž vynaložení je třeba k zachování společné věci nebo také náklady, jejichž výše se neodvíjí od skutečného užívání věci, mají nést všichni spoluvlastníci bez ohledu na to, zda věc užívají či ne. Jedná se typicky o revize zařízení umístěných uvnitř domu či daňové odvody.
Odpověď – 2. část
V tomto případě pak může dojít k dohodě mezi spoluvlastníky o poměru, v jakém budou tyto náklady nést. Jestliže však k takové dohodě nedojde, tento poměr bude určen podle velikostí podílů jednotlivých spoluvlastníků.
Kdyby ze strany Vaší sestry nedocházelo k součinnosti, můžete nastalou situaci řešit soudní cestou. OZ v ust. § 1136 zaručuje právo spoluvlastníka, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, požadovat poměrnou část náhrady nákladů, které byly spoluvlastníkům ku prospěchu nebo náhradu nutných nákladů, které bylo třeba vynaložit na záchranu věci.
Tohoto se taktéž můžete domáhat ve vztahu k nákladům, které jste ve prospěch Vaší sestry vynaložila doposud.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS