Téma: Jak uvažovat, když si chceme pořídit bydlení

Stavebko

Název kapitoly je úmyslně slangový ta,  jak je často používán v nejrůznějších diskuzích. Správně by mohl znít stavební spoření nebo možná úvěr ze stavebního spoření. Mít „stavebko“ je prostě už dlouhodobě „in“, a tak si pojďme společně jednoduše ukázat, k čemu slouží stavební spoření, na co a jak lze využít úvěru ze stavebního spoření, jak se čerpá a splácí.

Základní právní úpravou je zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatelem stavebního spoření a státní podpory stavebního spoření jsou stavební spořitelny.

Principem stavebního spoření je účelově vázané spoření účastníků stavebního spoření, přijímání státní podpory v podobě příspěvku účastníkům stavebního spoření a s možností čerpání úvěru ze stavebního řízení na financování bytových potřeb účastníka stavebního řízení nebo osob jemu blízkých.

Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů i z úvěru ze stavebního spoření, přičemž rozdíl mezi oběma sazbami může činit nejvýše 3 %. Cílovou částku si určuje účastník stavebního spoření sám a rozumí se jí součet všech vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření, úroků z vkladů a statní podpory po odečtení daně z příjmu z těchto úroků. Státní podpora stavebního spoření náleží jen účastníkovi, který je fyzickou osobou, a to formou roční zálohy. Ta činí 10 % z uspořené částky v kalendářním roce, nejvýše však 2000 Kč.

Spoří se vždy po dobu 6 let s tím, že po skončení doby spoření je možné celou naspořenou částku využít na jakékoliv výdaje, ať spojené s bydlením (např. koupě domu či bytu, jejich přístavba, oprava nebo pořízení družstevního podílu spojeného s právem nájmu domu či bytu), či nikoliv. Proto se velmi často využívá naspořených finančních prostředků k zaplacení studia, dovolené či vybavení a zařízení domácnosti. S předčasným ukončením spoření se pojí povinnost vrátit státní příspěvek.

Čerpání úvěru ze stavebního spoření je třeba zacílit na řešení bytové potřeby, jejíž výčet je ze zákona velmi rozmanitý. Bytovou potřebou účastníka stavebního řízení se totiž rozumí všechny následující položky:

1. výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví,
2. změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,
3. koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně jejich rozestavěných staveb,
4. koupě pozemku pro výstavbu nebo koupi bytového domu, rodinného domu nebo bytu,
5. splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, nebo bude mít jiné právo užívání bytu v bytovém či rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby (typicky bytového družstva),
6. změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na

6.1.  bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a kde je účastník nájemcem bytu, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu,

6.2.  bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích prací na společných částech domu,

6.3. bytu v bytovém nebo rodinném domě, kde je účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu,

7. vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků či dědiců v případech 1 až 4. nebo 6.,
8. úhrada za převod družstevního podílu či za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu nebo bude užívat byt z jiného právního důvodu,
9. řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny 3 a 4 úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštních předpisů o dražbě či v rámci řešení insolvence,
10. připojení bytového či rodinného domu k veřejným sítím, je-li účastník vlastníkem či spoluvlastníkem připojované stavby,
11. splacení úvěru nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených v předchozích bodech.

Ten, kdo řeší financování svého bydlení, by měl důkladně zvážit způsob, jaký zvolí způsob financování pořízení svého bydlení, rodinného domu či bytu (do svého vlastnictví nebo družstevního bytu). Velkou pozornost by měl věnovat porovnání nákladů při využití hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření.  Nejde totiž jen o výši úrokové sazby, ale je třeba porovnat všechny související náklady – např. poplatek za sjednání úvěru nebo poplatky za vedení úvěrového účtu v bance. Často se pak stává, že na první pohled výhodnější nabídka v podobě nižšího úročení je nakonec nákladnější cestou z důvodu neúrokových nákladů.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay