Téma: Věcná břemena, předkupní a zástavní právo

Zástavní právo – pojem a náležitosti (VII)

Zástavní právo patří v současnosti mezi jeden z nejvíce využívaných právních institutů. Nalézá široké uplatnění v rámci bankovnictví, ale taktéž například při exekučním řízení. Zástavní právo je upraveno v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jako „občanský zákoník“) v ustanovení § 1309 a násl. Podstata zástavního práva spočívá v zajištění dluhů a jeho příslušenství. Tudíž v případě, že se dlužník dostane s plněním svého dluhu do prodlení, to znamená, že dluh neuhradí řádně a včas, je věřitel oprávněn se uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše. Jestliže není výše ujednána, může se věřitel uspokojit do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Pokud má mít zástavní právo účinky vůči třetím osobám, je nutné toto zapsat do rejstříku zástav či do jiného veřejného seznamu, popřípadě musí být zástavní právo této třetí osobě známo.

Předmět zástavy nemá významné omezení, zástavou tak může být každá věc za jediné podmínky, a to že s ní lze obchodovat. Jedná se tedy o široké spektrum věcí. Zákon umožňuje i tzv. budoucí zástavní právo. Jedná se o situaci, kdy dlužníku vznikne vlastnické právo k zástavě teprve v budoucnu. Co se týče samotného dluhu, lze zástavním právem zajistit dluh peněžitý, nepeněžitý, podmíněný, a jak bylo výše popsáno i budoucí. Zástavním právem nemusí být rovněž zajištěn celý dluh, nýbrž jeho část, záleží především na ujednání smluvních stran.

Zástavní právo vzniká na základě zástavní smlouvy. Mezi základní náležitosti této smlouvy řadíme předmět zástavy a jasné určení dluhu. Pakliže se strany nedohodnou jinak, zástavní právo zajišťuje pouze dluh a jeho příslušenství, tedy například úroky z prodlení. Jestliže má zástavní právo zajišťovat i smluvní pokutu, musí to být mezi stranami výslovně sjednáno. Písemná forma pro zástavní smlouvu je nutná pouze v případě, není-li movitá věc jakožto zástava přímo odevzdána zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, která zástavu bude pro věřitele opatrovat.

Občanský zákoník v ustanovení § 1314 upravuje konkrétní případy, kdy je vyžadována zástavní smlouva formou veřejné listiny. Jedná se o případy, kdy zástavou má být závod či jiná věc hromadná. Jinou věcí hromadnou je soubor jednotlivých věcí, které náleží téže osobě a jsou považovány za jeden předmět nesoucí jako takový společné označení. Typickým příkladem hromadné věci je soubor několika pohledávek, sbírka známek, celý sklad zboží apod. V případě movitých věcí je vyžadována zástavní smlouva formou veřejné listiny v případě, že předmětné zástavní právo k této movité věci má vzniknout přímo zápisem do rejstříku zástav. Naopak v případě zástavy nemovité věci musí být zástavní smlouva formou veřejné listiny v případě, že tato věc nepodléhá zápisu do veřejného seznamu. Obecně pak platí, že zástavní právo u věci, která je zapsána ve veřejném seznamu, zásadně vzniká zápisem v tomto seznamu, pokud jiný právní předpisy nestanoví jinak.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay