Téma: Věcná břemena, předkupní a zástavní právo

Reálná břemena (II)

Reálná břemena jako jeden z typů věcných břemen upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“), v ustanovení § 1303-1308. Jak již bylo zmíněno v předchozích článcích, právní úprava služebností v mnohém koresponduje s právní úpravou reálných břemen. Definici reálných břemen nalezneme konkrétně v ustanovení § 1303 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož je věc zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Reálné břemeno tedy spočívá v určitém konání dlužníka. Věc může být zatížena reálným břemenem pouze pokud ji lze zapsat do veřejného seznamu. Takovým seznamem nemusí být nutně pouze katastr nemovitostí, ale také například letecký či patentový rejstřík a dále rejstřík ochranných známek. Současně platí pravidlo, že jedním reálným břemenem lze zatížit i několik věcí.

Reálná břemena můžeme dělit na taková, která jsou ku prospěchu osoby. Oproti nim stojí ty, které jsou ku prospěchu věci. Byť v zákoně nenalezneme přesný výčet reálných břemen, lze je z povahy institutu vyvodit. Typickým příkladem reálného břemena je stavební plat v případě práva stavby. Stavební plat totiž v souladu s ustanovením § 1247 občanského zákoníku může být sjednán v opakujících se dávkách. Dalším příkladem je výměnek dle ustanovení § 2707 a násl. občanského zákoníku. Ten se použije v případech, kdy si vlastník nemovité věci v souvislosti s jejím převodem vymiňuje požitky z věci sloužící k zaopatření.

Vzhledem k povaze reálných břemen lze vyvodit jejich více zavazující charakter, než je tomu u služebností. Tím důvodem je právě nutnost něco konat, ne pouze trpět. Z toho důvodu v ustanovení § 1304 občanského zákoníku nalezneme podmínky odkoupení reálného břemena. Pokud je tedy sjednáno časově neomezené reálné břemeno, pak může být sjednáno pouze jako vykupitelné. Zároveň již během sjednávání podmínek fungování reálného břemena musí mít obě strany již sjednaný konkrétní způsob takového odkupu. V souladu s ustanovením § 614 občanského zákoníku se právo na odkoupení reálného břemene nepromlčuje. V otázce vzniku reálného břemena je právní úprava opět velice podobná služebnostem. Pokud totiž reálné břemeno vzniká za pomocí právního jednání, vznikne až zápisem do veřejného seznamu.

V případě neplnění povinného z reálného břemene nastupuje podpůrně ustanovení § 1306 občanského zákoníku. Pokud se tak povinný chce zprostit povinnosti hradit sjednané plnění například tím, že předmět převede do vlastnictví třetí osoby, může oprávněný z věcného břemene požadovat plnění jak od původního vlastníka věci, tak od nového. To posiluje právní postavení oprávněného. Oprávněný však plnění může požadovat pouze z věci zatížené reálným břemenem.

Zákon dále klade povinnost vlastníka věci zdržet se jednání, které by věc zhoršilo k újmě osoby oprávněné z věcného břemene. Byť tedy z povahy vlastnického práva plyne možnost libovolně v rámci mezí zákona nakládat se svým majetkem, vlastník věci musí respektovat při svém jednání reálné břemeno váznoucí na věci. Pokud však vlastník přesto svým jednáním zapříčiní nedostatečné plnění reálného břemene, je povinen složit jistotu, ze níž se případně oprávněný z reálného břemene uspokojí. Zákon nepřikazuje vlastníkovi vzniklou situaci řešit pouze složením jistoty. Může například zřídit zástavní právo či zajistit ručení třetí osoby. Co se týče zániku reálných břemen, užije se na ně právní úprava o zániku služebností.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay