Téma: Zděné stavby

Stropy a zděné stěny (VI)

Stropní konstrukci u zděné stavby pokládáme na nosné stěny. Ty mají výšku většinou 2750 mm nebo 3000 mm, což odpovídá násobku výšky 250 mm u dnešních cihel. Stěny mohou být i vyšší u staveb kanceláří a veřejných budov.

Vodorovnou stropní konstrukci můžeme volit z různých provedeních. Prvním řešením, které se nabízí, je použití systémových stropních prvků. Téměř každý výrobce cihel nabízí v rámci svého výrobního programu tyto prvky jako doplněk ke svému sortimentu cihel. Asi nejznámější jsou stropy s vložkami nazývanými miako.

Keramické skládané stropy s dobetonávkou v ploše

Jedná se o tradiční řešení stropní konstrukce pro menší stavby používané v Čechách již desítky let.  Pro tuto technologii se podle názvu stropních vložek vžilo pojmenování miako. Tato stropní konstrukce sestává z nosných železobetonových trámečků, mezilehlých keramických vložek a dobetonávky. Je přednostně určena pro tzv. prosté uložení, to znamená položení na protilehlé stěny u jedné místnosti. Lze ale konstrukčně ji použít i na více polí stropu nebo pro vykonzolované balkony. Nutné je ale doplnění výztuže a konstrukční úpravy. Obvyklá tloušťka celé konstrukce je 250 mm, ale u jednotlivých výrobců najdeme i tloušťky nižší od 210 mm po 290 mm. Výška nadbetonávky je z toho 60 mm, u některých systémů 40 nebo 50 mm. Nabetonávka se vyztužuje svařovanou sítí. Vyšší tloušťka stropu je určena pro větší vzdálenost stěn.  Optimální vzdálenost je do 5 metrů, realizovat lze i vzdálenost mezi 5 až 7 metry. Maximální světlost mezi zdmi je až 8 metrů. Tak velké rozpětí ale přináší nižší nosnost. Nutnost je pak také nadvýšení stropní konstrukce při realizaci. To se realizuje podepřením v polovině rozpětí. Důvodem je snížení průhybu stropu.

Uvedený princip stropu je vždy určen pro jednoduché jednosměrné přenesení zatížení od stropu, a to kolmo na protilehlé stěny

Keramické skládané stropy s dobetonávkou nad nosníky

Tyto stropní konstrukce jsou obdobného provedení jako stropy s celoplošnou dobetonávkou. Od nich se ale liší pouze tím, že nemají souvislé přebetonování, ale jen zálivku betonem v místě nad nosnými trámečky. Jejich tloušťka odpovídá výšce keramických vložek 250 mm.

Betonové skládané stropy s dobetonávkou

Tato konstrukce je alternativou stropu typu miako s použitím betonových dutých vložek. Zachovány jsou nosné trámečky a dobetonávka. Tloušťky jsou od 190 po 290 mm. Tloušťka přebetonování je 40 nebo 60 mm.

Pórobetonové skládané stropy s dobetonávkou

Jedná se opět o alternativu stropu typu miako s použitím vložek z pórobetonu. Existuje verze s horní celoplošnou přebetonávkou a bez ní, tj. s betonovou zálivkou pouze nad nosníky. Výška stropu je 250 mm.

Pokud se máme rozhodovat, který strop vybereme, je třeba zmínit, že všechny jsou funkčně i technicky podobné. Jsou určeny víceméně pro obytné budovy s menším zatížením na podlaze. Pro větší zatížení, například kanceláře a pro větší rozpětí v horní polovině uvedených limitů je možno zvýšit nosnost stropů zdvojením trámců. Zdvojení nebo i ztrojení nosných trámců se používá také pod příčky a sloupky krovu. Jejich použití určí projektant nebo statik podle působícího zatížení. U stropních konstrukcí bez přebetonování musíme také počítat s nižší nosností.

Další možností pro řešení stropní konstrukce je použití monolitických na místě betonovaných desek nebo železobetonových panelů.

Železobetonové stropní desky

Výhodou monolitické železobetonové desky je to, že ji můžeme provést na místě stavby v libovolném tvaru a i nad členitým půdorysem. Další výhodou je, že desku můžeme lokálně posílit výztuží nebo s ní vybetonovat i nosníky nebo průvlaky na zesílení stropu. Dobře můžeme navázat balkony. Desku lze uložit také na všechny stěny po obvodě, čímž vznikne roznesení zatížení do dvou směrů.  Deska je pak slabší a zatěžuje méně zděné stěny.

Pro provedení desky potřebujeme celý půdorysný prostor stropu podbednit dřevem nebo deskami, položit ocelovou výztuž, strop zabetonovat a beton ošetřovat. Položení výztuže musí odpovídat výkresům zpracovaným projektantem nebo statikem. Tloušťka desek se pohybuje mezi 160 mm až 250 mm podle velikosti rozpětí a zatížení. Stropní deska dosáhne svojí předpokládané nosnosti až po vytvrzení betonu, tj. v běžných teplotních podmínkách po 28 dnech. V závěru této doby provádíme odbednění čili rozebrání bednění. Časová přestávka na vytvrdnutí betonu a demontáž bednění jsou nevýhodami této technologie.

Filigránové desky

Cílem použití filigránových desek je odstranění bednění, které je nutné zřídit pro vybetonování stropu. Bednění je nahrazeno železobetonovými deskami o malé tloušťce, které ve stropě po betonáži zůstávají. Desky obsahují již nosnou výztuž. Vyčnívající šikmá výztuž z desky je určena pro spojení s betonem, který při betonování na filigránové desky nalijeme a zhutníme.

Stropní panely

Železobetonové stropní panely jsou efektivní stavební technologií. Výhodou použití panelů je možnost jejich téměř okamžitého použití a zatížení po položení na zdivo.

Lze je pro zděné stavby použít ve dvou variantách – jako plné nebo dutinové. Důvodem k použití dutin je vylehčení panelů. Pro rozpětí nad přibližně 5 metrů se používají předpjaté dutinové panely nazývané v Čechách typovým označením spirol.

Stropní konstrukce ukládáme přímo na zdivo do cementové malty nebo na podkladní pásy. Hloubky uložení je optimálně 150 mm, minimální doporučená 125 mm. Obvykle stropy na rozpětí nad 6 metrů ukládáme více. Důvodem je roznesení tíhy od stropu na větší plochu zdiva, zejména při cihlách s četnými dutinami. Maltu u líce zdiva nedáváme a necháváme odstup 10 až 25 mm. Strop tak působí blíže k ose zdiva a nehrozí porušení cihel těsně pod uložením stropu od koncentrovaného napětí.

Veškeré uvedené stropní konstrukce po obvodě na zdivu zakončujeme pozedním věncem s obvodovou výztuží. Uvedené konstrukce nazýváme deskové nebo deskové se skrytými nosníky.

Kromě uvedených stavebních technologií můžeme stropní konstrukcí vytvořit z ocelovým nebo dřevěných nosníků. Jelikož se ale jedná o úzké prvky, musíme prostor mezi nimi vyplnit nosnou deskou nebo dřevěných záklopem. To je ale již další kapitola v řešení zděných staveb.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay