Zbytečné vytápění nebytových prostor

Bydlím v bytovém domě, kde je většina bytů sice v OV, ale není ustaveno SVJ. Tuto zimu se najednou začalo v sušárně a na schodišti nepřetržitě topit (byly odmontovány ventily s tím, že musí zůstat po celou zimu otevřené a topení zapnuté), přestože nebyly žádné ukrutné mrazy trvající více než týden. Sušárna je velmi málo používaná, prakticky během zimního období tak den v týdnu. Dříve byl systém takový, že se v sušárně topilo jen po dobu sušení prádla, jinak jen za výrazných mrazů. Také na schodišti se dříve topilo jen v mrazech, a to ještě kvůli starému výtahu, aby nezatuhl olej a výtah mohl bez problémů fungovat. Výtah už je nový, není to potřeba. V sušárně tak bylo tuto zimu cca 27 stupňů, v přilehlých sklepích 23, na schodišti 20. Předsedkyně naší samosprávy zdůvodnila topení přes zimu tím, že v bytě nad sušárnou je zima. Přitom tento byt už byl v minulosti osazen většími radiátory. Jsem přesvědčená, že v tomto bytě museli za tuto zimu uspořit za dodávku tepla nemalé peníze, protože když vezmu v úvahu to, že každý z nás otápí i sousední byt, žádný z našich sousedů doma trvale ve dne v noci netopí na 27 stupňů. Pak by mě zajímalo, kdo bude tedy platit toto teplo, které bylo do nevyužívané sušárny dodávané (a zbytečně). Můžete mi prosím poradit, jak postupovat, aby se dokázalo, že to bylo špatné rozhodnutí, nebo aby v případě ponechání zapnutého topení trvale po dobu několika měsíců přes celé topné období by maximální část zaplatili vlastníci bytu nad sušárnou? Nebudeme jim my z ostatních bytů přece přispívat na jejich pohodlí. Nesouhlasíme s tímto postupem, ale nevíme, co přesně udělat, abychom uspěli.

Odpověď – 1. část

Předně si Vás dovoluji upozornit, že jelikož neznám veškerá specifika daného problému, budu ve své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy, a to zejména z občanského zákoníku (dále jen „OZ“) a vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „Vyhláška“).

Ve vztahu k naměřeným tepelným hodnotám uvádím, že výši teploty v prostorách bytového domu stanovuje obecně vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie.

Tato vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který stanovuje mimo jiné některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií a požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie. Dle ust. § 7 odst. 4 zákona platí, že vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými uvedenou vyhláškou.

Samotná vyhláška v ust. § 2 odst. 6 stanovuje, že v průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy. Dle přílohy č. 1 této vyhlášky poté platí, že výpočtová vnitřní teplota v otopném období pro vytápěné vedlejší místnosti v trvale užívaných obytných budovách by měla činit 15˚ C.

Odpověď – 2. část

Ve vztahu k Vámi namítanému špatnému rozhodnutí předsedkyně samosprávy doporučuji vyžádat si od ní faktury vystavené poskytovatelem tepla za předchozí roky a porovnat výši nákladů s rokem letošním. Poté na shromáždění vlastníků uvést zjištěné informace a následně  v rámci rozhodování navrhnout změnu výše rozúčtování nákladů na vytápění.

Pokud se domníváte, že Vám rozhodnutím předsedkyně vznikla škoda v podobě zvýšených nákladů na vytápění, doporučuji Vám vyhledat advokáta a s ním celou situaci probrat. Jelikož neznám všechny podstatné skutečnosti Vašeho případu, nemůžu potvrdit a ani vyvrátit, že by Váš nárok na náhradu škody byl oprávněný.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS