Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Cihly pro zděné stavby (II)
Cihly jsou základními prvky nosných stěn a příček stavby. Mohou být různého provedení, tvaru a velikosti. Můžeme si je představit jako plné nebo děrované cihly a dutinové bloky. Pro větší rozměry cihel je v Čechách používán termín tvárnice. Kromě cihel je pro stavby dlouhodobě užíván také kámen. Jedná se o více nebo méně opracované prvky z přírodního kamene. Pro velkou členitost tvarů a materiálů je užíván pro veškeré prvky pro zdění název zdicí prvky. Základním členěním zdicích prvků je rozdělení do skupin podle materiálu, ze kterého jsou provedeny.
Jedná se o následující skupiny:
– pálené cihly,
– betonové cihly a bloky,
– cihly z lehkých betonů,
– pórobetonové cihly,
– vápenopískové cihly,
– cihly z umělého kamene,
– prvky z přírodního kamene.
Uvedené skupiny jsou orientovány na nosné konstrukce, čili stěny zatížené stropy a střechou stavby. Jsou dále členěny na další typy.
Tvary a rozměry cihel
Rozlišujeme dva typy cihel:
- pro zdění na vazbu,
- pro jednovrstvé zdění.
Ke zdění na vazbu se používají plné a děrované cihly klasických formátů. Těmito formáty je především velký formát cihel o rozměrech 290 x 140 x 65 mm a formát malý, vycházející lépe do metrické soustavy, 250 x 120 x 65 mm. Tloušťka stěny vzniká složením jednotlivých cihel v jedné vrstvě zdiva na určitou tloušťku. Známe tak nejvíce užívané stěny tloušťky stěn 300 mm nebo 450 mm, popřípadě 250 mm a 375 mm při užití malého formátu cihel. Cihly jsou spojovány obyčejnou maltou. Výška vrstvy včetně malty činí 75 mm. Mimo uvedené typy existují také cihly s jinými rozměry, zejména z dovozu.
Jednovrstvé zdění představuje současný trend ve vyzdívání stěn. Cihly jsou vyráběny přímo pro určitou tloušťku stěny. Odpadá tak zdění cihel na vazbu v jedné vrstvě, dodržovat se musí jen převazby cihel ve vrstvách nad sebou. Přesah cihel má být alespoň 100 milimetrů nebo čtyři desetiny jejich výšky. Cihly vytvářejí svou výrobní šířkou tloušťku stěny v ustálených rozměrech 175 mm, 200 mm, 240 a 250 mm, 300 mm, 375 a 380 mm, 400 mm, 440 mm a 500 mm. Délka cihel vychází z jejich hmotnosti a obvykle je 250 mm, pro lehčí materiály jako pórobeton je délka cihel větší. Výška cihel je v současnosti uvažována pro vyzdívanou vrstvu o výšce 250 mm. U některých typů těžších betonových cihel je snížena na 200 mm. Skutečná výška cihel se liší podle použité malty, pro obyčejnou maltu jsou cihly nižší. Mají cca 240 mm. Pro tzv. přesné zdění na tenkovrstvou maltu je výška cihel cca 248–249 mm.
Použití cihel
V současné době stavíme převážně z pálených nebo vápenopískových cihel a pórobetonových nebo betonových prvků. Pro zděnou stavbu využíváme cihel buď z jednoho typu materiálu, nebo jejich kombinaci. Pro jednotlivé konstrukce tak používáme různých typů cihel. Rozhoduje velikost zatížení a další technické požadavky jako tepelně izolační schopnost nebo akustické vlastnosti. Proto používáme jiné cihly na nosné vnitřní stěny stavby, obvodové zdivo nebo příčky s akustickými požadavky.
Cihly pro příčky
Tyto cihly nejsou určeny pro nosné konstrukce zatížené stropy. Proto jsou vyrobeny většinou z materiálů s nižší pevnostní značkou P2 až P10. Jejich tloušťka se pohybuje od 65 do 140 mm, pokud nemusejí plnit zvýšené požadavky na zvukovou neprůzvučnost. Vzhledem k menší tloušťce zdiva, a tím i k jeho nižší váze, mohou mít cihly větší plošné rozměry. Cihly se spojují tenkovrstvou nebo obyčejnou maltou. Cihly určené pro zvýšené akustické podmínky mají tloušťku vyšší, a to 175 mm, 240, 250 a 300 mm. Tloušťka příčky se volí podle akustických požadavků, u mezibytových příček je to 53 dB. Velikost těchto cihel odpovídá běžným cihlám pro nosné zděné konstrukce.
Pálené cihly dnes zahrnují několik skupin prvků. Především se jedná o svisle děrované cihly pro nosné a akustické dělicí konstrukce. Tyto cihly se vyznačují silnějšími žebry mezi otvory. Pro obvodové stěny se vyrábí cihly s velkým počtem svislých otvorů. Cihly mají slabší žebra mezi otvory. Velký počet otvorů zabezpečuje dobré tepelně izolační vlastnosti. Na zlepšení těchto vlastností je do otvorů přidávána tepelně izolační látka. Poslední skupinou jsou cihly s velkými svisle orientovanými otvory vyplněnými tepelnou izolací, konkrétně minerální vlnou. Tyto cihly jsou určeny jako tepelně izolační pro obvodové konstrukce staveb. Pálené cihly se vyrábějí pro použití klasické nebo tenkovrstvé malty. Tím se liší jejich výška. Objemová hmotnost cihel kolísá podle počtu užitých otvorů mezi 6,5 až 10,5 kN/m3, u cihel pro akustické stěny je i vyšší.
Vápenopískové cihly jsou vysokopevnostní stavební prvky určené pro nosné konstrukce. Proto se užívají v menších tloušťkách 175 mm až 300 mm. Pevnostní značka cihel je běžně P20, vyrábí se také pro P12 a P25. Jedná se dnes téměř výhradně o cihly s přesnými rozměry pro použití tenkovrstvé malty. Pro obvodové konstrukce je potřeba stěnu z těchto cihel doplnit vnější tepelnou izolací. Cihly jsou poměrně těžké, o objemové hmotnosti 18 až 22 kN/m3, se svislými otvory 12 až 16 kN/m3. Užívány jsou také bloky výšky 499 mm.
Pórobetonové cihly představují nejlehčí řadu cihel. Jejich objemová hmotnost se pohybuje od 3 do 10 kN/m3. Jsou určené pro použití tenkovrstvé malty. Výhodou jsou všesměrně shodné tepelněizolační vlastnosti a dobrá úprava velikosti seříznutím. Vykazují nižší pevnost se značkou P2 až P3 a pro více zatížené stěny je potřeba použít vyšších pevností s označením P4 a P6 nebo jiné cihly. Užívá se zde kombinace s vápenopískovými cihlami pro nejvíce zatížené stěny.
Betonové cihly zahrnují dva typy prvků. Jeden z nich je vyroben za použití lehkého kameniva, druhý je doplněn integrovanou anebo dodatečnou tepelnou izolací. Oba typy mají vylehčující svislé otvory. Ty zároveň slouží ke zlepšení tepelněizolačních vlastností. Objemová hmotnost se pohybuje podle užitého kameniva od 7 do 20 kN/m3, pevnostní značka od P6 do P20.
V praxi existují také jiné méně užívané typy cihel, jejichž popis by si vyžádal delší nezávislý článek.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay
