Téma: Stavba a právo

Zřízení sjezdu na místní komunikaci při výstavbě domu (VIII)

 Při výstavbě domu běžně nastává situace, kdy pozemek není fyzicky spojen s místní komunikací. Na pozemek se díky tomu nemůže dostat stavební technika a stavba domu tak ani reálně nemůže započít. Sjezd na místní komunikaci může vlastník pozemku řešit v rovině soukromoprávní i veřejnoprávní, popřípadě krátkodobé či dlouhodobé. V případě soukromoprávní varianty může vlastník v souladu s ustanovením § 1022 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“), užít sousední pozemek k přístupu ke svému vlastnímu pozemku. To však platí pouze v případě, kdy nelze stavbu stavět, bourat či opravit jinak než užitím sousedního pozemku. V praxi však mnohem častěji dochází k případům, kdy vlastník pozemku má možnost zřídit sjezd přímo na místní komunikaci.

Pokud vlastník pozemku neuzavřel dohodu s vlastníkem sousedního pozemku v souladu s ustanovením § 1022 odst. 1 občanského zákoníku, je poté příslušný stavební úřad oprávněn na základě ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, uložit vlastníkům sousedních pozemků povinnost strpět provedení prací z pozemků v jejich vlastnictví.

Oba výše uvedené způsoby zřízení přístupu k pozemku jsou však pouze dočasnými řešeními. Celou problematiku zřízení sjezdu upravuje zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jako „zákon o pozemních komunikacích“). Pokud má vlastník v úmyslu zřídit sjezd na místní komunikaci trvale, pak musí podat žádost k příslušnému správnímu orgánu. Tím bude zpravidla v souladu s ustanovením § 40 odst. 5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích obecní úřad. Rovněž jím však být i obecní úřad s rozšířenou působností či krajský úřad. Žadatel musí rovněž splnit podmínky dle ustanovení § 12 prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb. Mezi hlavní podmínky stanovuje toto ustanovení povinnost zajistit řádný rozhled pro vjezd na místní komunikaci či vzdálenosti mezi jednotlivými vjezdy. Řízení je po jeho zahájení vedeno podle zákona č. 500/2004 Sb., zákon správní řád, v platném znění. Žadatel je povinen v souvislosti se zahájením správního řízení uhradit správní poplatek.

Žadatel nemusí dle zákona o pozemních komunikacích přikládat souhlas vlastníka místní komunikace. Dle ustanovení § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích musí příslušný silniční správní úřad opatřit pouze stanovisko. Zákon tímto vylučuje možnost zneužití oprávnění k vyslovení nesouhlasu se stavbou sjezdu vlastníkem místní komunikace. Policie ČR však má i nadále možnost odepřít souhlas s umístěním sjezdu. Posuzuje přitom hlavně plynulost provozu způsobenou případným stavěním sjezdu. V souvislosti s vyžádáním příslušných podkladů souvisejících s podáním žádosti nemůže příslušný silniční správní úřad přenést povinnost obstarat si podklady (ve smyslu stanoviska vlastníka a souhlasu Policie ČR) na žadatele pod pohrůžkou zamítnutí žádosti. V případě nečinnosti žadatele si tak podklady musí silniční orgán obstarat sám.

Příslušný silniční úřad při povolení stavby sjezdu může uložit žadateli začlenit do výstavby specifické vlastnosti sjezdu. Takovou povinností může být například stanovená šířka nájezdu. V potaz se musí rovněž vzít právní a faktická povaha komunikace, na kterou se sjezd napojuje. Judikatura dovodila, že v případech napojení na účelovou komunikaci si vlastník pozemku nemusí žádat o povolení k výstavbě sjezdu. Účelovou komunikací se rozumí dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků či komunikace k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay