Téma: Bydlení aktuálně – rady a doporučení

Nemůžeme najít vhodné osoby do statutárního orgánu, co s tím? (II)

Stále více společenství vlastníků jednotek a bytových družstev řeší situaci, kdy se do statutárního orgánu nehlásí bud´ nikdo, nebo alespoň nikdo vhodný. Přispívá k tomu stále více povinností vyplývajících z obecně závazných předpisů, které jsou na obě bytové korporace směřovány a které musí řešit jejich statutární orgány. Tomu úměrně odpovídá růst odpovědnosti jednotlivých členů statutárních orgánů za to, jak se s povinnostmi vypořádají.

A svůj dílek k nechuti pracovat ve výboru společenství vlastníků jednotek či představenstvu bytového družstva přidává v současné době i situace kolem epidemie Covid-19 a opatřeními k jejímu potlačení. Už samotné ztížení rozhodování v bytového domě, nemožnost svolávání zasedání shromáždění vlastníků či jednání členské schůze v prezenční podobě nahrazená potřebou organizovat rozhodování mimo zasedání v písemné podobě (per rollam) klade výrazně vyšší nároky na členy statutárních orgánů. K tomu navíc přistupuje i občasná nepřehlednost přijímaných opatření.

Obě bytové korporace znají dělení svých statutárních orgánů na:

• kolektivní, jimiž jsou výbor v případě společenství vlastníků jednotek a představenstvo v případě bytového družstva a
• individuální, jimiž jsou předseda společenství vlastníků jednotek a předseda bytového družstva, ovšem ten toliko v případě, že se jedná o bytové družstva s počtem členů nejvýše 49 (srovnej § 726 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“)

Zatímco omezení pro zvolení za člena statutárního orgánu v případě společenství vlastníků jednotek mohou obsahovat leda stanovy, nejčastěji v podobě omezující možnosti být zvolen členem statutárního orgánu jen na členy korporace, v případě bytového družstva takovou podmínku stanoví § 630 ZOK. Jinak řečeno k tomu, aby byla osoba, fyzická či právnická, zvolena členem statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek, není v zásadě zapotřebí, aby byla členem společenství vlastníků jednotek, u bytových družstev je to nutná podmínka vyplývající ze zákona.

Odpovědnost členů statutárních orgánů vymezuje v obou případech především § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), kde se uvádí, že: „kdo přijme funkci člena voleného orgánu (právnické osoby), zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky“.

Pro obě bytové korporace dále platí ustanovení § 165 OZ, které v odstavci 1 pro případ, že statutární orgán právnické osoby nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví. Právním zájmem je vždy členství ve společenství vlastníků jednotek a zájem na řádné správě společného majetku, nebo obdobně členství v bytovém družstvu a zájem na řádném chodu družstva. Takto stanovený opatrovník je však vybaven pravomocí zajistit pouze nezbytný chod společenství vlastníků jednotek či bytového družstva a volbu statutárního orgánu. Opatrovníkem může být zvolen advokát nebo osoba, u které lze předpokládat způsobilost pro výkon uvedených činností.

V současné době je vyhledávanou možností svěření výkonu funkce statutárního orgánu třetí osobě, profesionální firmě či odborníkovi. Pro to, aby to mohlo učinit i bytové družstvo je však zapotřebí, aby se taková osoba stala nejprve členem bytového družstva, třeba jako nebydlící člen. Praxe ukazuje, že splnění této podmínky je spíše problematické.

Pro plnění role statutárního orgánu se nabízí dva přístupy. Buď svěřit výkon funkce jedné osobě, lhostejno, zda právnické či fyzické, jako předsedovi společenství vlastníků jednotek (případně předsedovi bytového družstva), nebo zvolit takovou osobu předsedou výboru společenství vlastníků jednotek s dovolením zbývajících členů statutárního orgánu. Podotýká se, že zatímco v případě bytových družstev je minimální počet členů statutárního orgánu předepsán v počtu tří osob (§ 730 ZOK), u společenství vlastníků jednotek minimální počet členů statutárního orgánu není určen, určení počtu členů výboru je tak ponecháno stanovám.

Častým řešením je volba osoby pověřené správou společných částí bytového domu také předsedou společenství vlastníků jednotek, případně bytového družstva při splnění shora uvedené podmínky členství v bytovém družstvu. Toto řešení je praktické z hlediska skutečnosti, že správce bytového domu je odpovědný za vedení účetnictví i řádný výkon správy a zajištění provozu bytového domu a zná (či měl by znát) dobře poměry v domě i členy korporace. Klade však také důraz na výkon kontrolních činností. Zodpovědný správce bytového domu však často sám vědom si své odpovědnosti průběžně informuje členy bytové korporace o důležitých provozních záležitostech a zpravidla také častěji koná zasedání shromáždění či jednání členské schůze.

Zpracoval: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay