Právní poradna: Může si předsedkyně SVJ napsat smlouvu o pronájmu společných bytových prostor?

Jsem členkou SVJ a nyní uvažujeme o pronájmu společných prostor některým ze členů našeho SVJ. Zájemcem o pronájem je i předsedkyně výboru SVJ. Je možné, aby si nájemní smlouvu sepsala sama předsedkyně, nebo doporučujete jiné řešení?

Odpověď – 1. část

Jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, zejména pak znění stanov Vašeho SVJ, budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, a tedy ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

O způsobu využití a nakládání se společnými prostorami rozhodují obecně vlastníci bytových jednotek na shromáždění. Způsob hlasování, včetně potřebné většiny k přijetí rozhodnutí plyne buďto ze stanov, potažmo z OZ.

Pokud by tedy takovou specifickou úpravu Vaše stanovy neobsahovaly, bylo by nezbytné vycházet z ust. § 1206 odst. 2 OZ, na základě kterého se k přijetí rozhodnutí vyžaduje nadpoloviční většina hlasů přítomných vlastníků jednotek, přičemž každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech domu.

Dále uvádím, že Vámi zmiňovanou možnost sepisu a následného podpisu nájemní smlouvy předsedkyní SVJ lze dle mého názoru zrealizovat, bude však záležet na konkrétních ujednáních v nájemní smlouvě. V takovém případě by poté předsedkyně výboru SVJ (jakožto statutárního orgánu SVJ) podepsala nájemní smlouvu za pronajímatele, kterým bude samotné SVJ, a taktéž by nájemní smlouvu podepsala za nájemce (jakožto člen SVJ).

Předsedkyně výboru SVJ by měla předmětný návrh nájemní smlouvy předložit na shromáždění, kde o něm budou vlastníci bytových jednotek hlasovat.

Odpověď – 2. část

Nad rámec Vašeho dotazu doplním, že pokud je určitá společná část pronajímána, pak platí, že příjem v podobě nájemného je příjmem všech spoluvlastníků domu. Mezi spoluvlastníky se tento příjem rozděluje v poměru jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Příjmy z nájmu společných části domu musí být vyúčtovány a vyplaceny jednotlivým vlastníkům jednotek domu, nedohodnou-li se vlastníci jednotek jinak.

Z daňového hlediska se jedná o příjem z pronájmu ve smyslu ust. § 9 zákona o daních z příjmů, ze kterého musí jednotliví vlastníci odvést daň z příjmu, přičemž skutečnost, že je pronajímaná toliko část nemovité věci, tento příjem od daně neosvobozuje.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay