Téma: Voda pro nás, my pro vodu

Možnosti úspory vody v obytných domech (I.)

Moderní trendy v bytové výstavbě mluví velmi jasně. Bydlení a ekologie, spočívající v šetrném nakládání vodou, jdou ruku v ruce a nelze je v současné době oddělovat. Snad každý z nás, komu není lhostejný fakt, že v našich domácnostech, kancelářích a školách používáme draze upravenou pitnou vodu k běžným provozním účelům, se alespoň jednou zamyslel, zda je možné s tím vůbec něco dělat.

Odpověď je nasnadě. Jde jen o to, co všechno a v jakém prostoru lze pro úsporu pitné vody v domech udělat. Základním principem je vyloučit její používání všude tam, kde je nahraditelná vodou užitkovou, resp. šedou nebo dešťovou. Před jejím návratem zpět do koloběhu je použitou vodu nutné dostatečně vyčistit např. pomocí domovních čistíren odpadních vod, v kořenových čistírnách, pomocí zemních filtrů nebo dočišťovacích rybníčků.

Celková rekonstrukce domu nebo výstavba domu nového umožňuje podle prostorových možností budovy vybudovat zdvojený, vzájemně oddělený rozvod vody pro pitnou a užitkovou vodu, ať už se jedná o sekundární využití vod v domácnosti v podobě šedé či dešťové vody. Nutné je při takovém rozhodnutí pamatovat na stanovení bilance vod, správněji, na zajištění dostatečného množství sekundárně využitelné vody. U dešťových vod, kde se doporučuje jejich využít např. pro závlahu zahrady nebo pro provozní účely spojené s mytím aut nebo čistění venkovních ploch, je potřebné pro konkrétní místo stavby stanovit bilanci dostupných vod (např. pomocí dešťových map). Je to z toho důvodu, že doplnění zásob dešťových vod je zcela závislé na klimatických podmínkách dané oblasti, na průměrných srážkových úhrnech a na distribuci srážek v čase. V letních měsících se tak může běžně stát, že je potřebné dopustit podzemí rezervoáry vodou z vodovodního řadu nebo ze studen a vrtů.

U šedé vody, která se používá především na zajištění „špinavého“ provozu domu (splachování WC), je pak potřebné zvážit, zda se obyvatelé pravidelně koupou ve vaně či převážně sprchují. To proto, že na chodu a režimu domu je závislé množství produkované, a tudíž i zpětně využitelné šedé vody.

V obou případech, využití dešťové nebo šedé vody, je vždy nutné počítat s dostatečným prostorem v technickém zázemí budovy či domu. V něm se umísťuje potřebná technologie na čistění sekundárně využitelných vod, umísťují se zde rezervoáry pro její jímání a uskladnění (nejsou-li zakopány přímo na pozemku mimo budovu) a dále čerpadla a rozvody šedé nebo dešťové vody.

K modernímu, ekologickému bydlení nebo rekreaci na poklidném venkově, kde není možné napojení na veřejnou kanalizaci, patří vybudování domovní čistírny odpadních vod. Nebo pro milovníky alternativního, ne snad méně účinného čistění, výstavba kořenové čistírny s dočišťovacím rybníčkem. Variantou pro kořenové čistírny jsou i zemní filtry, které lze stejně dobře jako „kořenovky“ vyústit do rybníčku. Výběr vhodné varianty a dimenzování takových čistíren je dobré předem konzultovat s projektanty, aby s ohledem na provoz domu a množství odpadní vody byla dimenzovaná čistírna dostatečně kapacitní a účinná, aby nedocházelo k častému „zapracování“ čistírny díky jejímu omezenému provozu v průběhu roku (platí po rekreační stavby).

Budeme-li z pohledu vodního režimu domu uvažovat o optimálním řešení, pak vhodnou volbou je dům se zelenou střechou, zdvojeným rozvodem vody a napojením na kořenovou čistírnu s rybníčkem. Není-li v našich silách aktivně přispět k úspoře pitné vody uvedeným způsobem, volit pro bydlení takové domy či developerské projekty, které využívají zelené střechy, nebo minimálně svádějí dešťové vody do ve veřejném prostoru vybudovaných mokřadů, zasakovacích tůní či štěrkových trávníků.

Více zde

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay