Střechy – Úpravy plochých střech

Častou dnešní úpravou plochých střech je položení nové krytiny. Většinou se jedná o krytinu povlakovou, z asfaltových pásů nebo plastových fólií. To bývá obvykle spojeno i s instalací nové tepelné izolace, která je pokládána plošně pod krytinu, je lepena nebo mechanicky kotvena k podkladu. Její tloušťka je odvislá od zvoleného materiálu izolace a výsledků tepelně technického návrhu. Obvykle se pohybuje mezi 100 až 200 mm.

Složitější úpravou je položení krycí vrstvy násypu na krytinu nebo vybudování vegetační čili zelené střechy. Taková úprava střechy má výrazně vyšší váhu než pouhé položení tepelné izolace a krytiny. Narůstá i tloušťka střechy. To může mít vliv také na výšku stávající atiky a dalších prvků na střeše, jako jsou komíny nebo různá potrubí. Minimálně je nutné upravovat oplechování a lemování těchto prvků ve styku s krytinou. Je také nutné řešit vyhovující výšku zábradlí, pokud bude střecha nově určena k pobytu osob.

Statická omezení

Majitelé nemovitostí v případě využití stávajících plochých střech na nové účely většinou narazí na omezení vyplývající z jejich únosnosti. Střechy a střešní konstrukce byly v minulých desetiletích povětšinou navrhovány poměrně ekonomicky pouze pro účely zastřešení budovy. To znamená, že pro návrh byla uvažována jen vlastní tíha střechy a tíha napadaného sněhu. Tíha sněhu mimo hornaté oblasti nebyla vysoká a byla určena normativně podle místa stavby. Na velké části území republiky se pohybovala mezi 0,5 až 1,0 kN/m². Je-li dnes požadováno na střeše provedení nových úprav a zatížení další konstrukcí, například fotovoltaickými panely, změnit ji na pochozí nebo zelenou střechu, je její stav často staticky nevyhovující. To si ale řada investorů přímo neuvědomuje. Předpokládá, že přitížení na střeše je malé a často nedůvěřuje hodnocení statika. Považuje jej za přehnané nebo příliš bezpečné. Je si ale třeba uvědomit, že statický posudek nehodnotí aktuální viditelný stav na střeše, ale posuzuje konstrukci střechy na nejnepříznivější účinky možných zatížení. Na střeše nelze například snížit nebo škrtnout tíhu sněhu, která může na střeše napadnout, a jednoduše ji nahradit tíhou jiné konstrukce. Hrozilo by přetížení střechy a její výrazné prohnutí až destrukce. K prověření střechy se využívá původní dochované dokumentace k domu, prohlídky konstrukce anebo v případě chybějících podkladů sondáže do konstrukce střechy. Je prací autorizovaného statika nebo stavebního projektanta, aby konstrukci střechy vždy staticky odborně prověřil.

Zelená střecha je v současné době moderní a z určitého pohledu i výhodná konstrukce. Zadržuje vláhu, chrání střešní vrstvy a vytváří lepší prostředí. Pokud ale stávající střešní konstrukce staticky nevyhovuje, je ještě jedna možnost řešení. Na domě by bylo nutné nad stávající střechou vytvořit pro zelenou střechu novou dostatečně únosnou konstrukci.

Úpravy na pochozí střechy

Úpravy střechy na prostor pro pobyt osob přinášejí ještě další dva aspekty, které je třeba posoudit. Pro volně přístupné střechy na budově je vyžadována větší nosnost, neboť může dojít k shromáždění většího počtu osob. Z tohoto důvodu je opět nutné statické posouzení nosné konstrukce původní střechy.

Dalším aspektem je změna požárního řešení na střeše a vyřešení úniku osob. Potřeba je opět odborné posouzení, v tomto případě autorizovanou osobou v oblasti požární bezpečnosti staveb.

Úpravy střech panelových domů

Na panelových domech se vyskytují dva typy plochých střech – střechy jednoplášťové a střechy dvouplášťové.

U jednoplášťových střech je možné poměrně jednoduše přidat shora novou vrstvu tepelné izolace a doplnit ji krytinou. Původní vrstvy střechy mohou být po odborné prohlídce ponechány, částečně sejmuty nebo zcela nahrazeny.

Na budově s dvouplášťovou střechou není úprava tak jednoduchá jako v předchozím případě. Jednu konstrukci zde vytváří strop a druhou horní plášť střechy. Pokud je potřeba doplnit tepelnou izolaci, nevhodnější je umístit ji na stávající stropní konstrukci do provětrávané dutiny. To však vyžaduje demontáž horního pláště střechy. A to je příliš složitá a drahá úprava, aby byla realizována. Určitou variantou je vtlačení vhodné tepelné izolace do dutiny, například nafoukáním. Nutná je ale kontrola provedení izolace v dutině. Původní systém provětrání dutiny by měl být zachován k odvodu vlhkosti pronikající z domu. Pokud nelze původní systém provětrání dodržet, je třeba doplnit větrací komínky nebo přejít na přetlakem řízené odvětrání pomocí trubiček a ventilů. V každém případě se jedná o odborný návrh s tepelně technickým posouzením.

Zřízení pochozích a zelených střech na střechách panelových domů opět naráží na statické omezení. Stropní a střešní panely, které se dříve používaly pro tyto domy, většinou nemají dostatečnou rezervu v únosnosti pro tyto nové úpravy. Je proto opět potřeba zajistit autorizovanou osobu (ČKAIT), aby podle původních podkladů k panelovým soustavám nosnou střešní konstrukci posoudila. Ne všichni projektanti se v této problematice plně orientují, neboť soustav panelových domů je několik desítek a v různých místech státu byly užívány jen některé. Zároveň je potřeba připomenout, že se jedná o nejméně třicet let starou technologii, proto je nutné se obrátit na ty osoby nebo kanceláře, které s úpravou panelových domů mají zkušenosti. V případě potřeby je vhodné kontaktovat o radu oblastní kanceláře České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), které jsou v každém krajském městě.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay