Ploché střechy
Podle konstrukčního provedení se rozlišují ploché střechy na jednoplášťové a víceplášťové, z nichž nejvíce užívány jsou střechy dvouplášťové.
Jednoplášťová střecha
Jednoplášťovou střechu tvoří nosná konstrukce s podkladními vrstvami a krytinou spojenou v jeden celek. Střecha může být tepelně izolovaná. Složení takové střechy je následující: krytina, tepelná izolace, spádové vrstvy, parotěsná zábrana, nosná konstrukce a zespodu podhled nebo omítka. Krytina může být pokryta ochranným násypem nebo doplněna skladbou vegetačních vrstev.
Dvouplášťová střecha
Dvouplášťová střecha má dvě konstrukční části oddělené vzduchovou mezerou. Horní část vytváří plášť střechy s krytinou, spodní část tvoří tepelně izolační vrstva a stropní konstrukce nad posledním podlažím. Mezi oběma plášti je vzduchová mezera, která je obvykle větraná do vnějšího prostředí. Z uvedeného popisu vyplývá, že střešní horní plášť s krytinou se vždy nachází v ochlazované nebo ohřívané zóně během všech ročních období. Někdy bývá proto tato odvětrávaná střecha nazývána také střechou studenou.
Tato střecha je určitou analogií tradičních šikmých střech s půdami, kde horní střešní plášť je tvořený taškami, ve vzduchové mezeře (na půdě) se nachází krov a spodní plášť vytváří stropní konstrukce pod podlahou půdy.
Obrácená střecha
Tento výraz se používá pro typ ploché střechy s opačně umístěnými vrstvami tepelné izolace a krytiny. U obrácené střechy je krytina pod vrstvou vhodné nenasákavé izolace. Ta krytinu současně chrání před poškozením a teplotními změnami.
Zelená střecha
Výraz zelená střecha je používán pro ploché střechy s povrchovou úpravou pro růst vegetace. Tyto střechy také označujeme jako vegetační. Jedná se o střechy řešené obvykle jako jednoplášťové, u význačných staveb i jako dvouplášťové s horním pláštěm se zelenou střechou.
Zelená střecha má stejné výhody jako plochá střecha pokrytá násypem, tj. chrání hydroizolaci před přímým účinkem slunečního záření, ochraňuje ji před poškozením, tlumí teplotu a hluk. Vrstva zeminy pro vegetaci pomáhá roznášet bodová zatížení, ale vytváří výrazně vyšší zatížení na nosnou konstrukci. Právě váha zeminy způsobující zesílení a prodražení nosné konstrukce je hlavním negativem zelené střechy. Proto jsou hledány varianty pro použití lehčího typu zeminy pro růst vybraných rostlin, tzv. substrátu.
Zelená střecha má i svoji výraznou ekologickou funkci. Ozelenění střešních ploch snižuje jejich teplotu a zadržuje vláhu. Střecha proto musí být bezvadně provedena, její nepropustnost a bezporuchovost musí být zajištěna při všech intenzitách deště a napadnutém sněhu. Při statickém návrhu je nutné počítat i s váhou vázané vody.
Intenzivní a extenzivní zelené střechy
Zelené střechy rozdělujeme na extenzivní a intenzivní. Extenzivní jsou určeny pro rostliny, kterým postačí 50 až 150 mm lehčeného substrátu, intenzivní jsou pro růst zeleně a vyšších rostlin, keřů a případně stromů. Představují tloušťky substrátu nebo zeminy od 150 mm pro traviny až po metrovou vrstvu pro stromy. Při užití klasické zeminy o objemové hmotnosti 2000 kg/m3 vrstva 150 mm zatěžuje konstrukci 300 kg/m2; při lehčených materiálech, substrátech o objemové hmotnosti 900 kg/m3, zatíží vrstva 150 mm konstrukci 135 kg/m2. S uvedenou tíhou musí počítat návrh nosné konstrukce střechy.
Existují také šikmé zelené střechy se zachytači proti sesunutí zeminy.
Skladba zelené střechy
Skladba zelené střechy shora:
- zemina nebo vegetační substrát (živná půda s akumulační schopností pro vodu);
- filtrační a separační vrstva (geotextilie nebo slabá rohož z minerální vlny);
- drenážní vrstva (z lehčeného kameniva nebo ve slabší vrstvě přirozeného kameniva);
- ochranná vrstva proti prorůstání kořenů do hydroizolace (plastová fólie nebo pásy s kovovou vložkou);
a dále následuje skladba jako u jiné ploché střechy:
- hlavní hydroizolační vrstva (živičná nebo plastová povlaková);
- ochranná a podkladní vrstva (geotextilie pod fóliovou izolací nebo dilatační vrstva pod živičnou hydroizolaci);
- tepelná izolace;
- parotěsná zábrana;
- nosná konstrukce střechy;
- podhled nebo omítka.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay