Moje maminka důchodkyně bydlí v nájemním bytě (4 bj + obyvatelný půdní prostor, zda zkolaudovaný, není známo). Po dlouhých peripetiích jsme na pronajímateli bytu (FO) vymámili vyúčtování za vodné a stočné (v minulosti nám dával pouze čestné prohlášení, že vyúčtování neprovádí). V bytě, ve kterém maminka bydlí, není nainstalovaný podružný vodoměr. V minulosti v odpovědi jste uvedli, že dle § 5 zákona č. 67/2013 Sb., o způsobu rozúčtování, rozhodne s dvoutřetinovou většinou nájemců poskytovatel, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změnit způsob rozúčtování je pak možné pouze po uplynutí zúčtovacího období. Pokud o této skutečnosti nebylo nikdy jednáno (alespoň o tom nevíme), má právo si pronajímatel určit způsob vyúčtování samostatně, nebo musí postupovat dle výše uvedeného zákona? Musí mít případné rozhodnutí dvoutřetinové většiny písemnou formu? Pokud by musel vycházet podle směrných čísel roční potřeby vody (příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001), může toto směrné číslo  ještě sám navýšit (např. o podíl připadající na bytové jednotky či osoby z rozdílu mezi celkovou potřebou vody dle patního vodoměru a součtem směrných čísel za jednotlivé bytové jednotky)?

Ve Vašem případě je nejdříve potřeba rozhodnout, jakým způsobem jsou náklady za služby hrazeny nájemcem, přičemž se zde nabízí možnosti dvě.

Pokud jsou náklady hrazeny ze strany nájemce formou paušální platby, pronajímatel (poskytovatel služeb) nemá povinnost platby za poskytované služby vyúčtovávat. Dále jsme toho názoru, že pronajímatel není ani oprávněn paušální platbu jednostranně navyšovat, jelikož by to bylo proti samotnému smyslu paušálních plateb. Zvýšení je možno pouze v případě, že se na něm pronajímatel s nájemcem spolu dohodnou.

V případě, že jsou náklady hrazeny formou záloh, zákon ukládá pronajímateli (poskytovateli služeb) tyto platby vyúčtovat, a to nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Kratší termín si může pronajímatel sjednat individuálně s nájemcem. V případě, že pronajímatel bude v prodlení s doručením řádného vyúčtování, má nájemce právo po něm požadovat zaplacení pokuty, a to až do výše 50,- Kč za každý započatý den prodlení.

Pokud nedojde k ujednání způsobu rozúčtování mezi pronajímatelem a dvoutřetinovou většinou nájemců (nebo o způsobu nerozhodne družstvo nebo společenství), stanoví odstavec druhý Vámi zmíněného § 5 zák. č. 67/2013 Sb. postup, který pronajímatel musí dodržet. Vyplývá z toho tedy, že pronajímatel rozúčtuje náklady na dodávky vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční spotřeby vody. K dalšímu navyšování takto zjištěných směrných čísel by ze strany pronajímatele docházet nemělo.

Konečně co se týká formy rozhodnutí o způsobu rozúčtování lze mít za to, že písemná forma není potřeba.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS