Téma: Rozúčtování nákladů na teplou vodu

Právní úprava rozúčtování nákladů na teplou vodu se bude řídit zákonem č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon o službách“), a prováděcí vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška“). K oběma předpisům byl vydán také metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

Lze očekávat, že oblast měření a sledování nákladů na teplo na výrobu teplé vody, resp. její spotřeba, budou dotčeny promítnutím nových požadavků Evropské unie, které vyplynou z promítnutí směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Ta klade vyšší požadavky na měření a předávání dat o spotřebách energií (tepla a teplé vody), rozsah a četnost informačních povinností kladených jak na dodavatele služeb, tak i na poskytovatele služeb – vlastníky bytových domů, kterým je i bytové družstvo, společenství vlastníků jednotek, ale i pronajímatele bytových jednotek či podnajímatele bytů. To povede k výrazným změnám současné praxe a k potřebě důkladnějšího promyšlení zajištění souvisejících služeb s cílem optimalizovat předpokládaný růst nákladů s tím spojených.

Vedle obecných pravidel pro rozúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody stanoví zákon o službách v § 6 odst. 4 – cituji:

„Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.“

Ve vyhlášce v § 4 odst. 4 lze najít odkaz na výpočtový vzorec uvedený v příloze č. 2 vyhlášky. Protože uvedený výpočtový vzorec v příloze č. 2 vyhlášky, je trochu odlišný, než ustanovení v zákoně § 6 odst. 4, je nutné ještě nahlédnout do metodického pokynu ze dne 15. 12. 2017, kde cca na straně 10 najdeme vysvětlení k odst. 4 vyhlášky a k ustanovení v § 6 odst. 4 zákona o službách.

Vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů z přílohy č. 2 vyhlášky – tedy rozšířený vzorec, použijeme v případě, kdy sankcí postižených bytů je více a jejich celková podlahová plocha tvoří více než 5% celkové podlahové plochy v zúčtovací jednotce.

Na vyhlášce je ponecháno určení:

1. rozsahu výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům,
2. jejich rozdělení mezi příjemce služeb,
3. hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období,
4. vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
5. náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

(viz § 14a zákona p službách)

Vyhláška pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody stanoví základní neměnné pravidlo (§ 4 odst. 1), že základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů. A dále určuje pravidla a další podrobnosti pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody.

Nově vyhláška doplňuje pravidla pro rozúčtování poskytování teplé vody ve společných prostorách (§ 5 odst. 3), jednotlivými příjemci služeb, to dosud v legislativě nebylo. V domech, kde je tedy společná prádelna či jiná společná prostora, kde je možný odběr teplé i studené vody, je nutné vývody vody osadit vodoměry a vést evidenci spotřeb uživatelů těchto prostor. Pokud však nejsou v těchto společných prostorách instalovány vodoměry, je třeba, aby si poskytovatel služeb s příjemci služeb v písemném ujednání, dohodl způsob rozúčtování.

Nezbytnost písemného ujednání o způsobu rozúčtování je dána v zákoně o službách v § 1 odst. 4. Toto písemné ujednání pak musí mít v písemné formě všichni příjemci služeb v domě.

Zpracoval: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay