Téma: Aktuální informace k rozúčtování služeb v bytovém domě

Rozúčtování nákladů na služby v bytovém domě se řídí zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též zákon „o službách“, a vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Dopadem legislativních změn v souvislosti s opatřeními souvisejícími s řešením Covid-19 je v oblasti rozúčtování energií zákon č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

Ustanovení § 7 uvedené novely zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon o službách“), se povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, považuje za dospělou dnem 1. září 2020. Jinými slovy, termín pro doručení rozúčtování se prodlužuje na dvojnásobek standardního limitu 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

Termín pro finanční vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb se nemění a platí v podobě předvídané zákonem o službách (viz § 7 odst. 3), tj. v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Druhým balíkem změn v oblasti sledování spotřeb a rozúčtování nákladů na energie jsou změny, které předvídá evropská legislativa a které jsou v této chvíli předmětem odborné diskuze, jak vlastně promítnout jednotlivé požadavky do podoby přijatelné pro praxi rezidenčního trhu. Konkrétně jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady EU č. 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.

Lze očekávat, že nové požadavky v oblasti nakládání s energiemi v bytových domech ovlivní způsob měření a předávání dat o spotřebách energií (tepla a teplé vody), rozsah informačních povinností kladených jak na dodavatele služeb, tak i na poskytovatele služeb (bytové korporace), ale také jejich četnost. Je třeba předvídat, že to v některých oblastech povede k výrazným změnám současné praxe a k potřebě důkladnějšího promyšlení zajištění souvisejících služeb s cílem optimalizovat předpokládaný růst nákladů s tím spojených.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay