Energetické úspory – jedno z nejčastěji citovaných sousloví dneška, které v jazykové zkratce vystihuje poměrně složitý proces, zákonně ukotvený již v roce 2000 (zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů) a systematicky a prakticky prováděný od roku 2016. Od ledna 2020 se týká i výstavby rodinných domů.
Co je podstatou tohoto procesu? Opět stručně řečeno – výstavba energeticky úsporných budov s konečným cílem stavět budovy s tzv. nulovou spotřebou energie. Když se pojem „nulová spotřeba energie“ poprvé objevil, rozvířil vlnu debat jak v odborných kruzích, tak v médiích. A zároveň s tím se zrodilo mnoho mýtů o tom, co že „ta nula“ znamená, jaké požadavky na výstavbu z toho plynou, a především, jak se všechno promítne do cen nových nemovitostí.
Zákonná definice budovy s téměř nulovou spotřebou je následující: budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
Pro podrobnější informace odkazujeme na vyhlášku č. 76/2013, o energetické náročnosti budov.
Vraťme se ale k tématu, vymezenému v titulku našeho příspěvku, a tím je program Zateplování, novinka v portfoliu Státního fondu rozvoje bydlení, řídící se nařízením vlády č. 16/2020 Sb. Jeho cílem a účelem je podporovat snižování energetické náročnosti budov vhodnou formou financování, kterou vlastníkům bytových domů komerční sektor systematicky nenabízí.
Program Zateplování je úvěrový, bezúročný, a jeho výhodou je možná kombinace s dotací, které se poskytuje z evropských prostředků prostřednictvím programu IROP. Kombinací obou možností je možné pokrýt až 76 % celkových nákladů stavebního projektu. Žadatel tedy potřebuje pouze 24 % vlastních finančních zdrojů, tedy respektive i zdrojů z komerčního úvěru.
Zdroj: Portál o bydlení
Foto: Pixabay