Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
V dubnu 2017 jsme postavili dům a se souhlasem majitele vodovodu se připojili s tím, nám dá smlouvu na vodu. Opakovaně jsme ji požadovali, ústně jej vyzývali a on nám smlouvu přislíbil, chtěl poslat foto hodin. Hned jsme tak učinili, ale žádná smlouva nepřišla, až v únoru 2019 a dopsal se tam aktuální stav hodin. Takováto smlouva je oboustranně podepsána. Nyní nám přišlo vyúčtování a majitel chce do konce roku uhradit vodné od počátku, tedy od dubna 2017. Má na to právo? Muže být zúčtovací období delší než 1 rok? Moc se nám nelíbí, že majitel vodovodní přípojky otálel se smlouvou přes dva roky, ale zaplatit chce do měsíce přes 10 tisíc Kč. Ve smlouvě je uvedeno : “Účinnost smlouvy nastává dnem podpisu této smlouvy. Pro účely fakturace vodného a nebo stočného za dodávku vody a nebo odvádění odpadních vod poskytnutých odběrateli přede dnem účinnosti této smlouvy na tomto odběrním místě smluvní strany činí nesporným, že předmět smlouvy byl plněn již přede dnem účinnosti této smlouvy, a to s následujícími údaji: Stav měřidla 790 m2. “
Odpověď – 1. část
Práva a povinnosti jednotlivých osob při provozování a užívání vodovou a kanalizací sloužících veřejné potřebě upravuje zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (dále jen „zákon“). Na Vaši situaci se naopak nevztahuje zákon č. 67/2013 Sb.
Dle ust. § 36 odst. 1 zákona platí, že je-li pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci, má odběratel nárok na uzavření písemné smlouvy o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu, resp. kanalizace. Zákon pak vlastníkovi, resp. provozovateli výslovně stanovuje povinnost takovou smlouvu uzavřít.
Na základě smlouvy o dodávce vody je vlastník vodovodu povinen dodávat odběrateli pitnou vodu, za což pak vlastníkovi vodovodu vzniká právo na uhrazení úplaty za dodávku pitné vody a za služby spojené s jejím dodáním (tzv. vodné). Právo na vodné vzniká vlastníkovi vodovodu vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Celková výše vodného, na které má vlastník vodovodu nárok, se odvíjí od množství dodané vody.
Množství dodané vody, se měří zejména vodoměrem s tím, že se množství vody dle číselné hodnoty uvedené na číselníku vodoměru, tzv. odečtem stavu měřidla. Dodané množství vody naměřené vodoměrem je následně podkladem pro vyúčtování dodávky vody (tento vodoměr bývá označován jako fakturační). Jiný způsob určení množství dodané vody není vyloučen, je ho však možné stanovit pouze v odůvodněných případech a se souhlasem odběratele.
Odpověď – 2. část
Konkrétně určení způsobu stanovení ceny vodného a její výše, způsob plateb a způsob fakturace, jakožto i určení délky a doby zúčtovacího období, a dobu platnosti této smlouvy si vlastník a odběratel musejí sjednat ve smlouvě o dodávce pitné vody. Zákon blíže tyto skutečnosti nevymezuje.
Vzhledem k tomu, že nemám předmětnou smlouvu k dispozici, nedokáži Vám s určitostí odpovědět, zda může vlastník provést fakturaci dodávek vody za období delší než jeden rok. Pokud je zúčtovací období ve smlouvě stanoveno jako delší než jednoleté, lze provést fakturaci vodného za takto smluvně sjednané zúčtovací období.
Pokud jde o Váš druhý dotaz, zda může vlastník vodovodu požadovat úhradu vodného za období před uzavření smlouvy, uvádím následující. Obecně svědčí vlastníkovi vodovodu právo úhradu vodného toliko za období, ve kterém zajišťuje odběrateli dodávku vody; zpravidla se jedná o období chronologicky následující až po uzavření smlouvy.
Smluvní strany si však mohou ve smlouvě ujednat, že zakládají účinnost smlouvy (či její části) ještě přede dnem jejího uzavření. Na druhé straně Vámi citované ustanovení pouze konstatuje, že k dodávkám vody došlo dříve, nicméně podmínky úhrady za toto období přímo nezohledňuje (pouze činí některé skutečnosti nespornými).
Pokud jste vodu odebrali a není sporné v jakém rozsahu, úhradu by mohl vlastník požadovat, neboť z jeho strany bylo poskytnuto plnění, které jste odebrali. Z právního hlediska je možné uvažovat nad tím, zda nedošlo k promlčení nároku poskytovatele, k čemuž bohužel nemám dostatek informací.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
