Máme pronajatý být 2+1. Udělali jsme si tu všechny zdi, plovoucí podlahy. Koupili jsme si nové vchodové dveře. Teď nastal problém. Každý den větráme i topíme. Jelikož sousedi pod námi netopí, máme v bytě strašnou vlhkost až 90 %. Zvedá se nám plovoucí podlaha, a navíc nám strašné začínají vrzat venkovní dveře. Máme malé dítě. Teď je dvakrát do měsíce nemocné. Trápí ho kašel. Chci se jen zeptat, co s tím mám dělat. Bojím se, že nábytek začne plesnivět. A s paní majitelkou není řeč.
Úvodem mi dovolte uvést, že vzhledem k tomu, že neznám veškerá specifika Vašeho nájemního vztahu, budu vycházet v níže uvedené odpovědi ze zákonné úpravy nájmu bytu, který je upraven především zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).
Pronajímatel má obecnou povinnost pečovat o pronajímanou věc. U nájmu bytu se tedy jedná o to, udržovat byt v řádném stavu, schopném zajistit účel nájmu, resp. bydlení nájemce a členů jeho domácnosti. Pronajímatel je proto povinen odstranit veškeré závady, které řádnému užívání bytu brání nebo jimiž je výkon práva nájemce ohrožen.
Ve Vašem případě by tedy bylo nejvhodnější kontaktovat pronajímatele bytu s tím, aby se situaci pokusil se sousedy vyřešit, jelikož se jedná o jeho povinnost, nikoli Vaši.
Vzhledem k tomu, že se jedná o vadu bydlení, kterou je nutné řešit a pronajímatel tuto vadu bez zbytečného odkladu a řádně neodstranil, můžete se dle ust. § 2265 odst. 2 OZ domáhat slevy z nájemného.
Rovněž se můžete u pronajímatele domáhat náhrady odůvodněných nákladů, a to v případě, že vadu necháte opravit – ve Vašem případě by se jednalo o opravu podlahy či vrzajících dveří. Nárok na náhradu nákladů máte však až ve chvíli, kdy tyto náklady skutečně vynaložíte, a to po předložení kupř. účtů či faktur za opravy. V případě, že vznikne škoda na i Vašem majetku (typicky na nábytku), můžete se taktéž domáhat náhrady škody po pronajímateli. Ten by se poté případně mohl domáhat náhrady škody po sousedovi.
Pokud pronajímatel nebude ochoten situaci řešit, máte jako nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, vzhledem k tomu, že se jedná o vadu bytu, která byla způsobena okolnostmi, za které jako nájemce neodpovídáte. Alternativně se můžete obrátit dle ust. § 2211 OZ přímo na sousedy Vy nebo situaci řešit prostřednictvím správce budovy (zpravidla SVJ).
V této souvislosti si dovoluji podotknout, že s ohledem na zákon č. 67/2013 Sb. a prováděcí vyhlášku č. 269/2015 Sb. platí, že by se měl na nákladech za vytápění poměrně podílet i vlastník, který netopí a využívá teplo od ostatních. Pro takového vlastníka by tedy nemělo být příliš výhodné v bytě netopit, jelikož může po vyúčtování zaplatit podobnou částku jako ostatní vlastníci, kteří topí. V tomto ohledu nicméně také záleží na nastavení poměru základní a spotřební složky ceny ve vašem domě.
Obecně pak platí, že každý vlastník jednotky je povinen zdržet se všeho, co by negativně zasahovalo do vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek v domě nad míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezovalo obvyklé užívání sousední jednotky. Pokud by tedy dohoda se sousedy nebyla úspěšná, můžete se v krajním případě obrátit na soud.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS