Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Od roku 2016 jsem členem kontrolní komise v bytovém družstvu a už delší dobu se nám nedaří přesvědčit předsednictvo, aby sjednalo nápravu, a my dlužíme stanovisko delegátovi, který na níže uvedené poukázal. Ve stanovách platných od 1. 1. 2014 je, že do působnosti SD náleží: 1) schvalovat smlouvu o výkonu funkce – máme podepsané, ale nebyly na SD ani předchozím funkcionářům schválené. V roce 2017 jsme předložili návrh usnesení, přítomna právnička řekla, že BD není kapitálová společnost a smlouvy mít nemusí, usnesení nebylo přijato. 2) Rozhodnout o určení odměny PŘ, KK a členů jiných orgánů BD zřízených stanovami, pokud je oprávněno tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat. – BD má směrnice o odměňování funkcionářů a to 5/2014, kde je 1. Členové orgánů mají nárok na odměnu dle čl. III (měsíční odměny) této směrnice, a to na základě smlouvy o výkonu funkce. 2. Po zhodnocení výsledků hospodaření BD a schválení roční účetní závěrky mají nárok členové na odměnu – doplatek, který schvaluje SD. 3) Směrnice platila do SD v roce 2017, ale odměny ke schválení ani na předchozích programech nebyly. Vyjádření PŘ je, že mají směrnici a schvalovat se už nemusí. V roce 2017 předložilo PŘ novou směrnici 5/2017, KK ne doporučila schválení, ale schválena byla. Není tam zmínka o smlouvách, ale zůstává: a) Čl. II odst. 2. Po zhodnocení výsledků hospodaření BD a schválení roční účetní závěrky mají dále členové orgánů BD nárok na odměnu – doplatek, který schvaluje SD. b) Čl. IV odst.10 – Odměna – doplatek je splatný po schválení roční účetní závěrky SD, čímž dojde ke schválení vyplácení dané odměny, a to v nejbližším vyplatím terminu družstva. Pro vyloučení pochybnosti platí, že žádnému členovi jakýchkoliv orgánů družstva nemůže být vyplacen jakýkoliv doplatek a to bez jeho schválení SD byt. družstva. Výše jsem uvedla citace směrnic, stanovisko PŘ je stále stejné, máme směrnice a schvalovat se nemusí. A poslední dotaz ohledně projednávání zprávy PŘ a KK o činnosti družstva. PŘ předložilo zprávu o činnosti poprvé v roce 2018, KK předkládala každý rok – v usnesení bere SD na vědomí – nemá schvalovat?
Odpověď – 1. část
Podle ust. § 59 odst. 1 zákona o obchodních korporacích obecně platí, že vztah (tedy vzájemná práva a povinnosti) mezi členy volených orgánů obchodních korporací a obchodní korporací samotnou se řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Zákon stranám zároveň umožňuje, aby si vzájemné vztahy ujednaly odlišně, a to prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce; ustanovení o příkazu (nebude-li jejich užití smlouvou výslovně vyloučeno) se pak přiměřeně použijí pouze na situace, které nebudou ve smlouvě předvídány.
Pokud jde o povinnost uzavřít smlouvu o výkonu funkce, tato zákonem o obchodních korporacích dána není. Uzavření smlouvy o výkonu funkce je toliko možnosti obchodní korporací a členů orgánu korporacích.
Pokud jde o náležitosti, které musí smlouva o výkonu funkce člena orgánu družstva splňovat, platí následující. Na rozdíl od kapitálových společností (tedy zajm. společností s ručením omezeným a akciových společností) zákon nestanovuje pro platnost smlouvy podmínku písemné formy nebo pravidla pro odměňování, k platnosti smlouvy o výkonu funkce se však rovněž u družstev vyžaduje schválení členskou schůzí (či jiným orgánem, do jehož působnosti spadá volba členů příslušného orgánu korporace).
Jedním z hlavních důvodů proč bývá smlouva o výkonu funkce uzavírána, je ujednání odměny za výkon funkce. Pokud není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno, je-li sjednáno v rozporu se zákonem, není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena nebo je-li smlouva uzavřena v rozporu se zákonem, dle ust. § 59 odst. 3 je výkon funkce bezplatný. Tímto způsobem jsou tak strany „nuceny“ smlouvu o výkonu funkce uzavřít a uzavřít ji v souladu s požadavky zákona.
Odpověď – 2. část
Jak vyplývá z uvedeného, platné uzavření smlouvy o výkonu funkce vyžaduje součinnost obou stran. Jestliže by ust. § 59 odst. 3 platilo bezvýjimečně, obchodní korporace by toho mohly zneužívat tím, že by odmítaly smlouvu o výkonu funkce uzavřít a člen orgánu by musel vykonávat funkci zadarmo. Z toho důvodu je v zákoně zakotveno ustanovení § 59 odst. 4, které stanoví výjimky ze shora uvedeného pravidla o bezplatném výkonu funkce.
Dle ust. § 59 odst. 4 platí, že členovi voleného orgánu vzniká nárok na odměnu obvyklou v případě, kdy je smlouva o výkonu funkce nebo její ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace, smlouva není uzavřena z důvodu překážek na straně obchodní korporace nebo valná hromada, resp. členská schůze smlouvu neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce přesto, že není v rozporu se zákonem. Nárok na odměnu obvyklou přitom vzniká přímo ze zákona a k jejímu vyplácení není nutný souhlas valného orgánu.
Vedle odměny sjednané ve smlouvě o výkonu funkce, lze členy voleného orgánu odměňovat rovněž dle pravidel vyplývajících z vnitřních předpisů (schválených příslušným orgánem) tyto předpisy přitom musí obsahovat objektivní kritéria pro určení odměn; taková plnění přitom lze vyplácet bez dalšího (druhého) schválení příslušného orgánu. Takovýmto způsobem přitom lze člena voleného orgánu odměnit i tehdy, nevznikne-li členu orgánu nárok na odměnu ze smlouvy o výkonu funkce.
Pokud jde o Váš druhý dotaz ohledně schvalování výročních zprávy, ze zákona plyne, že nejvyšší orgán družstva, tedy členská schůze (ve Vašem případě nahrazena shromážděním delegátů) tuto zprávu schvaluje. Pokud pak přijme usnesení o tom, že bere zprávu na vědomí, lze za určitých podmínek uzavřít, že takovou zprávu tímto schvaluje.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS
