Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Okna a dveře, kterým se technicky říká výplně stavebních otvorů, plní v budovách řadu funkcí. V pasivním domě mají okna navíc ještě jeden zcela zásadní úkol: zabezpečují dostatek slunečních zisků a působí jako solární radiátor.
Jedině důsledná optimalizace projektu pasivního domu dokáže zabezpečit, aby okna byla v celoroční energetické bilanci zisková a ne ztrátová, jak tomu bývá v běžné výstavbě.
Pokud mají okna v celkové energetické bilanci pasivního domu přinést víc tepelných zisků než ztrát, je nutné přihlédnout k několika zásadám.
5 zásad pro kvalitní okna a dveře:
· vhodná velikost a rozmístění oken – většina na jih, co nejméně na ostatní fasády,
· volba kvalitního rámu s nízkým součinitelem prostupu tepla (na výběr je mezi různými materiály: dřevo, dřevo-hliník, hliník, případně i jiné),
· izolační zasklení s tepelně-izolačním distančním rámečkem (hmota, která od sebe odděluje jednotlivá skla v okně),
· precizně vyřešené osazení do konstrukce, bez tepelných mostů (správnost provedení kontroluje stavební dozor, testuje se také pomocí Blower-door testu),
· ochrana proti letnímu přehřívání.
V našich klimatických podmínkách je třeba navrhovat velikost oken v rozumné míře. Velkoformátová okna přes celou fasádu vypadají sice efektně, ale nutně mají i negativní důsledky. Dům se častěji přehřívá a je nezbytné rozsáhlé stínění. Okna mají výrazně horší tepelné parametry než stěna, takže v zimním období, kdy slunce nesvítí, mají místnosti větší tepelné ztráty. Navíc řešení není cenově příznivé – okna jsou dražší a spolu s nutným vnějším stíněním se může vyšplhat až na pětinásobek ceny stěny. Za adekvátní se proto považuje plocha oken postačující pro běžné prosvětlení místností, tedy poměr 1:6–1:4 k podlahové ploše, což odpovídá asi 40 % plochy fasády.
Významnou roli hraje i samotné zasklení. Pro pasivní dům je třeba zvažovat parametry:
· nízký součinitel prostupu tepla zasklení Ug pro trojskla – dnes nejčastěji 0,6 až 0,5 W/(m2K), s výplní argonem,
· vysoká solární propustnost energie – tzv. solární faktor g nad 50 %,
· distanční rámeček z plastu nebo silikonu (ne z hliníku, který způsobuje orosení hrany zasklení).
Pro různé budovy mohou být vhodné rozdílné konfigurace těchto parametrů. V domech k bydlení se dnes používá tzv. solární zasklení s vysokým solárním faktorem nad 60 %, které má vysoké zisky i v zimním období a může uspořit až 10 % energie na vytápění oproti běžným zasklením. Pro administrativní budovy, které mají větší míru prosklení a potýkají se s častým přehříváním, se spíš hodí zasklení s nižší solární propustností pod 50 % a s lepšími izolačními parametry pod 0,5 W/(m2K). Rovněž je možné použít různá zasklení pro různě orientovaná okna.
Otvorové výplně bezpochyby tvoří základ energeticky úsporné výstavby, která je založena na efektivním využívání solárních zisků. Jednoduchými kroky lze ovlivnit energetickou bilanci budovy o desítky procent. Požadavky na okna se u pasivních domů výrazně neliší od požadavků pro běžné domy. Cílem je zajistit kvalitní produkt, který nebude ve výsledku zdrojem tepelných ztrát. Pro oba typy výstavby jsou proto žádoucí kvalitní okna od spolehlivých výrobců. Spolu s materiálem, z kterého je rám okna vyroben, je to hlavní ukazatel jejich ceny. Vyhýbáme se nekvalitním produktům za nízké ceny. Výrazným posunem jsou vysoce efektivní okna s jednoduchou koncepcí i příznivou cenou.
Důležitý je zejména promyšlený návrh respektující typ oken a konstrukci domu, způsob osazování do konstrukce a včasná optimalizace projektu ještě ve fázi studie. Další rozpracování projektu již probíhá na základě doporučení, která jsme optimalizací získali. Optimalizace se provádí prostřednictvím programu PHPP, do nějž se zavedou všechny relevantní údaje o zvažovaném domě a program spočítá, jak energetická bilance domu vychází a potřebná opatření doporučí. Optimalizaci projektu pomocí programu PHPP je možné objednat například v Centru pasivního domu.
Více informací zde
Zdroj: Ing. Libor Hrubý, odborný poradce Centra pasivního domu
Foto: Pixabay
