Základním předpokladem pro stavbu kvalitního pasivního domu je dobře zpracovaný projekt. Právě ve fázi prvotního návrhu se rozhoduje o budoucí kvalitě budovy.
Na vytvoření dokonale fungujícího a energeticky co nejúspornějšího řešení by měl celý projekční tým pracovat společně (včetně profesí).
Už ve fázi studie a počátečního rozpracování musí být jasná návaznost architektury na konstrukční systém a statiku, návaznost vnitřních dispozic na rozvody větrání apod. V dalších fázích projektu se už „jen“ zpřesňují původní rozhodnutí. Na zásadní změny v původním konceptu pak většinou nezbývá čas, chuť ani finance. Navíc v průběhu stavby lze změnit už jen dílčí záležitosti, ale jako celek se dům zpětně „spravit“ nedá.
Zpracování návrhu vychází ze základních předpokladů, které je třeba zohlednit. Ideálně navržený a umístěný pasivní dům by měl mít:
- kompaktní, málo členitý tvar,
- největší plochu oken na jih, případně na jihovýchod nebo jihozápad, nejmenší na severní stranu,
- efektivní využití vytápěného prostoru uvnitř domu,
- solární zisky nesnižované zastíněním okolní zástavbou, terénem či nevhodně umístěnou pergolou,
- vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností umístěné s ohledem na světové strany.
Při výběru místa pro stavbu domu je vhodné zvažovat tato kritéria. Nicméně pokud již pozemek vlastníte, i na stavební parcele, která není pro stavbu pasivního domu příznivá, je možné takový dům postavit. Je třeba postupovat podle zásad pro pasivní domy a držet se jich co nejvíce, jak to za daných podmínek jde. Například pasivní domy orientované na sever také reálně existují.
Nízká spotřeba energie pasivních domů není zabezpečena jen silnější vrstvou izolace, kvalitními okny a rekuperací odpadního vzduchu. Na malých tepelných ztrátách a vysokých pasivních ziscích se výrazně podílí více faktorů, které je třeba do návrhu zahrnout. To je zásadní rozdíl oproti běžným domům, které energií doslova plýtvají, a jejich náročnou energetickou bilanci tyto drobné příspěvky neovlivní. Navýšení nebo úspora 5 až 10 kWh/(m²a) u běžných domů nehraje velkou roli. Naproti tomu u pasivních domů, kde je celková potřeba tepla na vytápění menší než 15 kWh/(m²a), se odrazí výrazně.
Výslednou energetickou náročnost a chování budovy ovlivní zejména:
- volba pozemku – orientace a osazení budovy na pozemku s ohledem na případné zastínění terénem, zelení nebo okolní zástavbou,
- klimatická oblast – hory, nížiny, hluboké stinné údolí a exponovanost objektu vůči větru,
- velikost budovy – přiměřená danému účelu,
- tvarové řešení a členitost stavby,
- zónování místností – vnitřní dispozice s ohledem na vytápěný a nevytápěný prostor i orientaci ke světovým stranám,
- vlastnosti obvodových konstrukcí, řešení tepelných mostů,
- velikost prosklených ploch na jednotlivých fasádách,
- způsob větrání a distribuce vzduchu,
- zdroj tepla, případně vhodná kombinace zdrojů,
- velikost a regulace otopné soustavy,
- způsob, jakým je zajištěna ochrana proti letnímu přehřívání,
- volba elektrických spotřebičů,
- skutečný způsob užívání budovy.
Na návrhu se nevyplatí šetřit. Čím podrobněji a důsledněji vypracovaný projekt je, tím vyšší cenu za něj zaplatíte. To stejné platí i u projektů běžných novostaveb. Již v projektové fázi lze ovlivnit cenu domu, jeho provozu a jeho funkčnost. Proto je dobře zpracovaný projekt pro pasivní domy zcela zásadní. Jednotlivé prvky se mohou a budou v průběhu času měnit, ale promyšlená koncepce respektující místní podmínky zůstává. Ideální a univerzálně použitelné řešení neexistuje, potřebného výsledku se dosahuje zejména optimalizací návrhu.
Optimalizace pomocí programu PHPP (tj. plánovacího nástroje) se provádí v rámci projektu a pak v průběhu stavby v případě, že se některé parametry oproti návrhu změní (např. použití jiných typů cihel apod.). Na základě výsledků PHPP je možné přistoupit k případným úpravám a opatřením. Optimalizaci projektu pomocí programu PHPP je možné objednat například v Centru pasivního domu.
Zdroj: Ing. Libor Hrubý, odborný poradce Centra pasivního domu