Téma: Jak postupovat, když hledám projektanta, a co všechno mi musí zpracovat?

Zajistit si odpovídajícího projektanta, je jednou ze základních povinností stavebníka.

Z ustanovení § 152 odst. (2) stavebního zákona (“SZ”) vyplývá, že stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám. Rozhodující je, v jakém režimu bude příslušný stavební záměr umisťován nebo povolován.

Vlastnímu povolení stavby zpravidla předchází její umístění, což opět může být provedeno různými způsoby, a podle toho je potřebné zajistit příslušnou dokumentaci.

Stavební záměry je možno umístit těmito způsoby:

• na základě územního řízení,
• ve zjednodušeném územním řízení,
• na základě veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí,
• na základě územního souhlasu.

Pro územní řízení stavební zákon i vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžaduje dokumentaci pro územní řízení, jejíž obsah a rozsah je uveden v citované vyhlášce o dokumentaci staveb. Úplně stejný obsah a rozsah dokumentace je pak vyžadován i v případě zjednodušeného územního řízení a také pro veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní rozhodnutí.

Dokumentace pro územní řízení musí být zpracována vždy autorizovanou osobou, protože patří do vybraných činností podle stavebního zákona (§ 158 odst. 1 SZ). Projektant pak nese odpovědnost za zpracovanou dokumentaci, a to zejména s ohledem na její správnost, celistvost a úplnost (§ 159 odst. 1 SZ).

Podstatně jednodušší je situace v případě umisťování stavebních záměrů na základě územního souhlasu. Stavební zákon v tomto případě požaduje pouze jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. V tomto případě se tedy nejedná o vybranou činnost ve výstavbě – projektovou činnost a je možné, aby tyto potřebné materiály zpracoval i sám žadatel, případně kdokoliv jiný. Podmínkou však je, aby byla zajištěna určitá kvalita a vypovídací schopnost pro posouzení ze strany stavebního úřadu. Podle charakteru záměru se dokládají např. půdorysy jednotlivých podlaží, pohledy atp.

Vlastní realizaci stavebních záměrů je pak možno provádět opět na základě různých režimů povolení. V zásadě se jedná následující případy:

• ohlášení,
• stavební povolení,
• veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení,
• certifikát autorizovaného inspektora.

Podle zvoleného postupu je nutné zajistit i příslušnou potřebnou dokumentaci či projektovou dokumentaci.

Jaký je rozdíl mezi dokumentací a projektovou dokumentací? Pokud je stavebním zákonem pro povolení stavby požadována projektová dokumentace, pak se rozumí, že tato musí být zpracována projektantem, tedy osobou oprávněnou k výkonu vybraných činností podle autorizačního zákona (osobou autorizovanou). V případě dokumentace může být tato zpracována projektantem i osobou s příslušným odborným vzděláním (vysoká škola stavební nebo architektonického směru nebo střední stavební škola s maturitou) a je požadovaná praxe alespoň 3 roky v projektování staveb. Obsah a rozsah potřebné dokumentace je zase uveden v příslušné vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

I v tomto případě má projektant své povinnosti upraveny stavebním zákonem. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. Odpovídá i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Každý projektant má tedy povinnost zpracovat příslušnou požadovanou dokumentaci v souladu s příslušnými právními předpisy.

Projektovou dokumentaci, tj. zpracovanou autorizovanou osobou, je třeba vždy doložit k žádosti o stavební povolení, k návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení nebo pro vydání certifikátu autorizovaným inspektorem.

V případě ohlášení je situace poněkud komplikovanější, protože pokud se jedná o záměry uvedené v § 104 odst. (1) písm. a) až e) SZ, je požadována projektová dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou. Jedná-li se o ostatní záměry uvedené v § 104 odst. (1) uvedené pod písm. f) až k) SZ, pak postačí pouze dokumentace.

Projektová dokumentace se předkládá stavebnímu úřadu ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.

Existuje však ještě i možnost společného územního a stavebního řízení, pro které je nutno opět doložit příslušnou dokumentaci pro vydání společného povolení, jejíž náležitosti také upravuje vyhláška o dokumentaci staveb. Stejně tak je možné v určitých případech využít možnosti společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru. I v tomto případě je pak nutno žádost opět doložit příslušnou dokumentaci či projektovou dokumentaci podle toho, o jaký typ ohlašovaného záměru půjde.

Příslušná dokumentace pro jednotlivá povolení je také vždy uvedena jako součást všech náležitostí potřebných k žádosti. Formuláře všech žádostí jsou přílohou vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Jak je uvedeno výše, jsou povinnosti projektanta stanoveny stavebním zákonem, ale také zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to v § 12.

Každá autorizovaná osoba je uvedena v seznamu autorizovaných osob, který vede příslušná Komora. Česká komora architektů (ČKA) vede seznam autorizovaných architektů. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vede seznam autorizovaných inženýrů a techniků (stavitelů). Oba tyto seznamy jsou uveřejněny na webových stránkách příslušných Komor. Zde je možné si zjistit a ověřit, zda má daná osoba příslušné oprávnění a způsobilost pro zpracování potřebné dokumentace či projektové dokumentace. Je dobré si kvůli dostupnosti vybírat projektanta podle bydliště, případně i informací získaných na stavebním úřadě nebo na základě referencí od jiných stavebníků.

Povinnosti projektanta, co se týká náležitostí projektů, upravují právní předpisy, ale vztah mezi projektantem a stavebníkem, který vzniká na základě smluvního vztahu. Je tedy potřebné věnovat tomuto pozornost. Pokud bude mít stavebník na projektanta další požadavky, jako např. provádění autorského či technického dozoru, zajištění potřebných podkladů či povolení apod., je nutné si všechny tyto další činnosti dohodnout a smluvně zajistit.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay