Služby hradí za 1 osobu, přestože jich v bytě žije mnohem víc

Vlastník bytové jednotky v SVJ pronajímá byt (6 lůžek + přist.) přes ubytovací kancelář, sám (tedy 4 osoby) občas v bytě přebývá a rovněž dochází ještě paní na úklid. Jak je možné, že podle zákona hradí na služby – když nemá v BJ trvalý pobyt, pouze za 1 osobu? Je to vůči ostatním vlastníkům  přímo nehorázné.

Dle ust. § 1181 občanského zákoníku obecně platí, že vlastník jednotky v bytovém domě platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu (zde společenství vlastníků jednotek) zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

Pokud jde o určení rozsahu těchto služeb a stanovení záloh na jejich úhradu a způsob jejich rozúčtování, toto je na určení v prohlášení vlastníka či stanovách společenství vlastníků jednotek, příp. na rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek.

V případě, že nedojde ke stanovení výše záloh žádným z výše uvedených způsob, určí společenství vlastníků (prostřednictvím výboru či předsedy společenství) výši měsíční zálohy za jednotlivé služby (s výjimkou dodávek vody a odvádění odpadních vod, viz níže) jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

Pokud jde měsíční zálohy na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nedojde-li ke stanovení výše záloh shora uvedeným způsobem, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.

Odpověď – 2. část

Na konci zúčtovacího období pak musí dojít k rozúčtování, tj. vyčíslení skutečné výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, a následnému vyúčtování jednotlivým vlastníkům, tj. vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

Jak jsem předeslal výše, o způsobu rozúčtování rozhoduje primárně společenství vlastníků, resp. shromáždění společenství vlastníků jednotek. V případě, že nedojde k rozhodnutí společenství ohledně rozúčtování, rozúčtují se náklady na služby dle zákonné úpravy s tím, že zákon o službách v návaznosti na různost jednotlivých služeb používá pro různé typy služeb různá kritéria pro rozúčtování.

Kritériem počtu osob rozhodných pro rozúčtování se řídí rozúčtování nákladů na provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další určené služby.

Osobami rozhodnými pro rozúčtování se dle zákona o službách rozumí nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, a vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

Vlastník bytu je povinen počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb pravdivě oznámit osobě poskytovateli služeb, tedy společenství vlastníků jednotek. Zároveň pak má vlastník povinnost oznámit společenství vlastníků jakoukoliv změnu v počtu osob rozhodných pro rozúčtování, a to písemně a bez zbytečného odkladu. V případě, že takovou povinnost vlastník nesplní, má povinnost zaplatit společenství tzv. pokutu za prodlení s nepeněžitým plněním ve smyslu § 13 zákona o službách.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS