Pokud jde o návštěvy nájemce v pronajímaném bytě, platí následující. Nájemce má dle ust. § 2272 občanského zákoníku právo přijímat ve své domácnosti kohokoliv. Toto právo se nedotýká pouze návštěv, ale také situace, kdy do své domácností přijímá další osoby (tedy nové členy nájemcovy domácnosti).
Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli. Na druhé straně má pronajímatel právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti; to však neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné.
Zároveň pak má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
Právo požadovat, aby se v nájemcově domácnosti zdržoval pouze počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a umožňuje výše uvedené hygienicky vyhovující a obvyklé a pohodlné podmínky, vykládá právní nauka tak, že se netýká pouze osob žijících s nájemcem jako členové jeho domácnosti trvale, ale také osob, které nájemce navštěvují a případně zde zůstávají po dobu své návštěvy bydlet. Tyto návštěvy jsou tedy započítávány do počtu osob žijících v bytě, a to z hlediska toho, zda po připočtení těchto osob jde o situaci, kdy jsou splněny podmínky § 2272.
Pokud nájemce poruší své povinnosti v oblasti počtu členů své domácnosti, má pronajímatel právo obrátit se se svým nárokem na soud, příp. se může domáhat i náhrady škody. Na tomto místě však uvádím, že je někdy poněkud komplikované určit, jaký počet osob v bytě žije, jaký je navštěvuje.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay