S ohledem na skutečnost, že o správě společné věci se rozhoduje podle velikosti podílů, přičemž až na výjimky lze veškerá podstatná rozhodnutí prosadit dvoutřetinovou většinou hlasů, je nicméně možné koupit většinový podíl a následně rozhodnout o tom, že byt bude výlučně obývat jen většinový spoluvlastník a menšinovému spoluvlastníkovi bude vyplácena přiměřená náhrada.
Upozorňuji však, že pokud bylo užívání bytu upraveno mezi vaším právním předchůdcem (tedy prodávajícím spoluvlastníkem) a menšinovým spoluvlastníkem dohodou o užívání společné věci odlišně, tato dohoda se na vás bude rovněž vztahovat.
Pokud však menšinový spoluvlastník byt dlouhodobě užívá (typicky starší osoba užívající vymezenou část bytu – například 1 pokoj), je obvykle rovněž relativně obtížné bez dalšího rozhodnout o tom, aby se za náhradu vystěhoval. Taková rozhodnutí jsou totiž často v přímém rozporu s dobrými mravy a lze je považovat za neplatná.
Konečně je zde možnost po koupi spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, přičemž při nemožnosti dohody obou stran rozhodne o jeho zrušení a vypořádání soud. S ohledem na skutečnost, že faktické rozdělení věci nebude pravděpodobně v případě bytu možné, soud by pravděpodobně přistoupil k přikázání bytu jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. To, kterému spoluvlastníku bude byt přikázán, soud zhodnotí podle jejich solventnosti k vyplacení náhrady druhému spoluvlastníku, podle velikosti spoluvlastnických podílů či podle účelnosti dalšího využití věci. Je však nutno mít na paměti, že soudní řízení se, zejména v případě průtahů ze strany menšinového spoluvlastníka, může vést i několik let.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay