Pečující roboti by mohli být budoucností pro osamělé starší lidi

Tento druh sci-fi může být až pozoruhodně prorocký. Vzhledem k tomu, že roste počet starších lidí vyžadujících péči, věří vědci, že by roboti mohli být jedním ze způsobů, jak řešit ohromnou poptávku o tyto služby. Přestože jsou roboti schopni poskytovat péči, a v některých případech i sociální interakci, je otázkou, zda jsou opravdu správným řešením tohoto velkého tématu.

Jeden z nedávných průzkumů zjistil, že zatímco 68 % lidí souhlasí s tím, že roboti jsou prospěšní, protože mohou pomoci lidem, pouze 26 % dotazovaných uvedlo, že by se s robotem poskytujícím péči cítili příjemně, pokud by byli v nemocnici nebo v péči. Média tyto obavy zopakovala, přičemž některá dokonce argumentovala tím, že roboti nemohou poskytnout osobám v péči empatii a altruismus tak jako lidští pečující.

Navzdory obavám však již dřívější studie ukázaly, že by sociální roboti – autonomní roboti vycvičení k interakci a komunikaci s lidmi – opravdu mohli poskytovat péči a sociální interakci. Většina vědců zabývajících se umělou inteligencí se do značné míry staví ve prospěch zavedení robotické technologie v širším měřítku a domnívá se, že by mohla snížit osamělost a zvýšit nezávislost starších pacientů. Japonská vláda dokonce podporuje zavádění robotů do pečovatelských zařízení, aby tak vyřešila problém stárnoucí populace v zemi. Mnoho lidí však důrazně doporučuje pečlivě vyvažovat výhody péče a otázku etiky.

Třída sociálních robotů – systémy mobilní robotické teleprezence (MRT) – již ukázala, že vytváří pozitivní společenské interakce se staršími pacienty. MRT jsou v podstatě videoobrazovky na kolech zvednuté do výšky hlavy, které lze ovládat pomocí jednoduché aplikace pro chytré telefony. Umožňují příbuzným a sociálním pracovníkům “navštěvovat” starší lidi častěji, i když žijí ve venkovských nebo vzdálených místech. Starší pacient nemusí zařízení obsluhovat a mohou volně komunikovat se svým sociálním pracovníkem nebo svou rodinou.

Komunikace se zatím stále děje prostřednictvím obrazovky počítače, ale fyzická přítomnost robota napodobuje starším lidem vztah tváří v tvář. Výzkum ukázal, že lidé reagovali pozitivněji (zejména osamělí lidé), když mluvili s někým prostřednictvím MRT než prostřednictvím běžného videohovoru či počítačového avataru. MRT nicméně stále vyžaduje lidského operátora, což omezuje množství sociálních interakcí, které mohou senioři denně mít.

Pečující budoucnosti?

Vývojáři po celém světě začali vytvářet roboty-společníky naprogramované pokročilou umělou inteligencí (AI), kteří mohou s lidmi komunikovat sami. Některými příklady jsou společenští roboti Aibo a Paro, které vyrábějí japonští vývojáři, a MiRo, který je vyráběn ve Velké Británii. Další humanoidní roboti, například Care-O-bot a Pepper, jsou schopni poskytovat komplexnější a rozsáhlejší péči. Ačkoliv “společenští” roboti nabízejí omezenou interakci, ukázali se jako efektivní, nebo dokonce ještě efektivnější než skuteční zvířecí mazlíčci při snižování osamělosti starších lidí v pečovatelských domovech. Robotičtí psi zavedení v letošním roce v jednom britském pečovatelském domově, přinášejí svým obyvatelům štěstí a pohodu.

Na druhou stranu jsou humanoidní roboti již dostatečně pokročilí, aby starším lidem poskytli potřebnou péči. Tito roboti mohou zvedat věci, pohybovat se samostatně a mají přirozenější, lidský způsob interakce (například pomocí gest rukou a rukou). Pokročilejší verze mají další senzory a zařízení včetně dotykových displejů. Mnoho starších lidí obtížně pracuje s dotykovými obrazovkami a dávají přednost mluveným příkazům a čtení odpovědí z obrazovky. Ale ti, kteří v souvislosti s věkem ztratili sluch nebo zrak, musí dotykovou obrazovku používat.

Přestože výzkum sociálních robotů právě začíná, víme, že mohou vyřešit některé problémy, které stárnutí populace přináší, a dokonce by mohli pomoci snížit sociální izolaci a osamělost. V tomto okamžiku jsou lidé stále lepší v péči a sociálním kontaktu se staršími lidmi, ale roboti by mohli být schopni vyplňovat všechny mezery, zvláště když se technologie nadále zlepšují. Nicméně předtím, než mohou být sociální roboti plně integrováni do pečovatelských domů, musí  vědci a poskytovatelé služeb řešit obavy veřejnosti a ujistit ji, že roboti jsou navrženi tak, aby pomáhali sociálním pracovníkům, nikoli aby je nahradili. Dokud lidé budou mít plnou kontrolu nad tím, aby zabránili jakémukoli nebezpečí, mohli by roboti být budoucností péče.

Zdroj: Institut důstojného stárnutí, redakčně upraveno

Foto Pixabay