Způsob a rozsah pojištění je vždy dán pojistnou smlouvou, k níž bývají obvykle připojeny pojistné podmínky vybraného pojistitele (pojišťovny). Právě těmto podmínkám je třeba věnovat velkou pozornost. V nich totiž bývají mimo jiné uvedeny limity pojištění, rozsah a výše případné spoluúčasti pojištěného, nebo dokonce výluky z pojištění. Velmi často se stává, že se s rozsahem pojištění seznamuje pojištěný až při řešení pojistné události, kdy je už na změnu pozdě. V této souvislosti lze rozhodně doporučit vedle ostražitosti také konzultaci s pojišťovacím makléřem, který by měl být pojištěnému „advokátem“ nejen při sjednávání pojištění, ale hlavně při následném uplatňování a likvidaci pojistných událostí.
Pojištění nemovitosti (stavby)
Pojištění rodinného či bytového domu a jejich staveb by mělo být automatickou záležitostí, která zajistí majetek jeho vlastníkovi při nenadálých událostech.
Při sjednávání pojištění je důležité správně stanovit pojistnou částku, na kterou bude nemovitost pojištěna. Bude-li sjednaná pojistná částka nižší, než je skutečná hodnota pojištěné nemovitosti, může dojít k situaci, kdy pojistitel (pojišťovna) může v rámci likvidace škody namítnout podpojištění nemovitosti, v důsledku čehož může dojít i ke krácení plnění ze strany pojistitele. Sjedná-li ti vlastník nemovitosti pojištění nemovitosti v hodnotě např. 5 mil. Kč s pojistnou částkou ve výši např. 1 mil. Kč a dojde k pojistné události – škodě ve výši 100 tisíc korun, pak může pojistitel (bez přihlédnutí ke spoluúčasti) při uplatnění námitky podpojištění nemovitosti plnit jen do výše 20% nákladů (20 tis. Kč).
Zde je třeba poznamenat, že pozemek nemá na reálnou hodnotu nemovitosti vliv, neboť zůstává vlastníkovi nemovitosti i při totální škodě na nemovitosti. Naopak umístění nemovitosti, tj. poloha pozemku může hrát výraznou roli pro stanovení výše pojistného, v krajním případě může učinit nemovitost nepojistitelnou (např. umístění v blízkosti vodního toku).
U pojištění nemovitostí se zpravidla vychází z nové hodnoty nemovitosti, tj. ze zjištění, kolik by stálo její postavení ve stejných parametrech v případě totální škody, kdy by bylo třeba postavit novou nemovitost. Jde tedy o cenu stavebních materiálu a prací vynaložených na uvedení nemovitosti do stavu před škodou. Někteří pojistitelé vychází ze zjištění tržní hodnoty určené buď podle klíče / kalkulátoru pojistitele, nebo znalce v oboru oceňování nemovitostí.
V rámci pojištění nemovitosti je nejpodstatnější pojistit rizika živelních nebezpečí, vichřice, povodní a záplav, krupobití, tíhy sněhu apod. Častým doplněním bývá pojištění odcizení, zejména stavebně technických součástí nemovitostí, a vandalismu. Rozšířením pak může být pojištění speciálních škod, např. skel či technických zařízení budovy (týká se hlavně bytových domů – např. výtahy a výtahové stroje).
Roční výše pojistného je vypočtena příslušnou sazbou pojistitele z pojistné částky. Výše pojistného je ovlivněna nejen výší pojistné hodnoty nemovitosti, ale také dalšími sjednanými podmínkami, např. sjednáním spoluúčasti pojištěného či limitů pro jednotlivé druhy pojistných rizik.
Důležitou součástí pojištění nemovitosti by měla být i pravidelná aktualizace pojistné smlouvy, ve které je zapotřebí reagovat na případné zhodnocení nemovitosti. Úspora na pojistném zachováním původních parametrů pojištění původní nemovitosti může v případě zvýšení ceny nemovitosti, např. v důsledku její rekonstrukce, vést s odstupem času ke krácení plnění pojistitele v rámci likvidace pojistné události. Úspora v řádu několika desítek či stovek korun ročně pak může znamenat krácení plnění v podstatně vyšším řádu.
Podobně je třeba dbát i na změny sjednaného pojištění v budoucnu, např. při změnách nemovitosti či jejího vlastníka.
Pojištění bytového domu
Je důležité odlišit stav, kdy dochází k pojištění bytového domu jako celku či pojištění společných částí bytového domu v případech domů, rozdělených na bytové jednotky, často ve vlastnictví více jednotlivých vlastníků jednotek. Je totiž třeba znát podmínky pojištění a zvážit, zda je třeba navíc zvlášť pojišťovat bytové jednotky. Nemusí tomu tak být. Hypoteční úvěr ke koupi bytové jednotky lze spojit s vinkulací plnění z pojistné smlouvy ve prospěch banky.
Pojištění bytového domu poskytuje zpravidla standardní pojistnou ochranu proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena.
Pojištění (bytové) jednotky
Pojištění bytové i jiné jednotky v bytovém domě poskytuje pojistnou ochranu proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím jednotky neodmyslitelně spojena.
Pojištění domácnosti (a odpovědnosti členů domácnosti)
Jde o produkt, který chrání vybavení bytu či bytové jednotky a věci osobní potřeby proti všem důležitým nebezpečím – veškerým živelním událostem, krádeži, loupeži i vandalismu. Lze se pojistit i proti speciálním rizikům, jako je dočasné přepětí nebo podpětí v síti, rozbití skla z jakékoli příčiny, porucha chladicího zařízení nebo havárie rozvodů.
Důležitou součástí pojištění domácnosti je obvykle i pojištění odpovědnosti pro případy, kdy může ke škodě dojít vlivem chvilkové neopatrnosti (např. vytopení sousedů či způsobení škody domácím zvířetem). Toto pojištění zpravidla obsahuje i pojištění obecné odpovědnosti členů domácnosti za způsobenou škodu. V době výrazných změn v podobě nárůstu výše náhrad vzniklých škod, především v oblasti tzv. nehmotné újmy, je třeba důrazně doporučit věnovat této části zajištění členů domácnosti mimořádnou pozornost a nespoléhat se na letité smlouvy uzavřené v minulosti.
Životní pojištění
Tento typ pojištění se uzavírá pro případy pracovní neschopnosti, doby nezbytného léčení úrazu, trvalé následky úrazu, hospitalizaci následkem úrazu, invalidity, závažných onemocnění, a dokonce úmrtí pojištěného, kdy je ovšem plnění určeno oprávněné (obmyšlené) osobě. Uzavření životního pojištění bývá často spojováno s uzavřením hypotečního úvěru či úvěru ze stavebního spoření, kde snižuje riziko neschopnosti dlužníka dostát za všech životních okolností svým povinnostem ze svých závazků. Jeho uzavření pak může mít pozitivní vliv na výši sjednávané úrokové sazby. Uzavření životního pojištění totiž snižuje riziko delikvence dlužníka pro banku a tomu obvykle odpovídá i nižší úroková sazba.
Podobnými produkty pak jsou pojištění schopnosti splácet úvěr nebo pojištění při ztrátě zaměstnání. V obou případech jde o snahu předejít životním situacím, které by mohly ohrozit úvěrovanou osobu (dlužníka), případně jeho rodinu a nejbližší v situacích, které lze předem obtížně předvídat.
Zpracoval: Mgr. Martin Kroh, ČSRB