Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Poskytovatelem stavebního spoření a státní podpory stavebního spoření jsou stavební spořitelny.Hlavním principem je účelově vázané spoření účastníků stavebního spoření, přijímání státní podpory v podobě příspěvku účastníkům stavebního spoření a s možností čerpání úvěru ze stavebního řízení na financování bytových potřeb účastníka stavebního řízení nebo osob jemu blízkých.
Účastníkem stavebního spoření mohou být občané České republiky, Evropské unie nebo fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky. Nárok na státní podporu je podmíněn splněním uvedené podmínky po dobu celého kalendářního roku, v roce zahájení či ukončení spoření stačí splnění jedné z podmínek po dobu trvání spoření v daném roce (§4 ZoSS).
Stavební spořitelna uzavírá se zájemcem smlouvu o stavebním spoření, kde se zavazuje účastník stavebního spoření ukládat finanční prostředky ve smluvené výši a současně účastník uvede, zda žádá o státní podporu. Je tomu tak proto, že účastník může mít více smluv o stavebním spoření, ale jen jednou může získat státní podporu. Účastník stavebního spoření má naopak právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb, a to po splnění podmínek zákona o stavebním spoření, všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny a prokázání návratnosti finančních prostředků stavební spořitelně (vše § 5 odst. 1 až 3 ZoSS).
Úvěr ze stavebního spoření je možné poskytnout až po uplynutí nejméně 24 měsíců od zahájení spoření, do té doby může stavební spořitelna poskytnout účastníkovi stavebního spoření úvěr do výše cílové částky (tzv. překlenovací úvěr).
Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů i z úvěru ze stavebního spoření, přičemž rozdíl mezi oběma sazbami může činit nejvýše 3 %.
Cílovou částkou se rozumí součet všech vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření, úroků z vkladů a statní podpory, po odečtení daně z příjmu z těchto úroků.
K uzavření smlouvy ve prospěch nezletilého účastníka (dítěte) není třeba souhlas soudu, jde o běžnou záležitost při správě jmění. Ukončení smlouvy pro nezletilého je také běžnou správou, dojde-li k němu po uplynutí 6 let od zahájení spoření a zákonní zástupci jednají ve shodě, jinak rozhoduje soud.
Bytovou potřebou účastníka stavebního řízení se rozumí:
1. výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví,
2. změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,
3. koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich rozestavěných staveb,
4. koupě pozemku pro výstavbu nebo koupi bytového domu, rodinného domu nebo bytu;
5. splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, nebo bude mít jiné právo užívání bytu v bytovém či rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby (typicky bytového družstva),
6. změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na
6.1. bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a kde je účastník nájemcem bytu, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu,
6.2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví, včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích prací na společných částech domu,
6.3. bytu v bytovém nebo rodinném domě, kde je účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu
7. vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků či dědiců v případech 1 až 4. nebo 6.,
8. úhrada za převod družstevního podílu či za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu nebo bude užívat byt z jiného právního důvodu;
9. řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštních předpisů o dražbě či v rámci řešení insolvence
10. připojení bytového či rodinného domu k veřejným sítím, je-li účastník vlastníkem či spoluvlastníkem připojované stavby,
11. splacení úvěru, nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených v předchozích bodech.
Právnická osoba je jako účastník stavebního spoření částečně omezena.
Bytová potřeba se musí nacházet na území České republiky (§ 6 ZoSS).
Státní podpora stavebního spoření náleží jen účastníkovi, který je fyzickou osobou, a to formou roční zálohy. Ta činí 10 % z uspořené částky v kalendářním roce, nejvýše však 2000 Kč. Do okamžiku vyplacení účastníkovi stavebního spoření je státní podpora pouze evidována formou ročních záloh na účtu účastníka. Zálohy jsou vyplaceny pouze, pokud účastník po dobu 6 let od uzavření smlouvy o stavebním spoření s uspořenými prostředky nenakládal, nebo pokud v období do 6 let uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije všechny prostředky (uspořené, z úvěru i ze státní podpory) na řešení bytové potřeby. V všech ostatních případech nezíská účastník stavebního spoření nárok na výplatu záloh státní podpory a tyto jsou stavební spořitelnou vráceny státu.
Ten, kdo řeší financování svého bydlení, by měl důkladně zvážit způsob, jaký způsob financování pro pořízení svého bydlení, rodinného domu či bytu (do svého vlastnictví nebo družstevního bytu) zvolí. Velkou pozornost by měl věnovat porovnání nákladů při využití hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Nejde totiž jen o výši úrokové sazby, ale je třeba porovnat všechny související náklady – např. poplatek za sjednání úvěru nebo poplatky za vedení úvěrového účtu v bance. Často se pak stává, že na první pohled výhodnější nabídka v podobě nižšího úročení je nakonec nákladnější cestou z důvodu neúrokových nákladů.
Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB
