Nejčastější mýty o zateplování II

Nepřesným lidovým výrazem, že dům „dýchá“, většinou míníme samovolné větrání při zavřených oknech. Zateplení vnějších stěn má na režim výměny vzduchu zanedbatelný vliv, ovšem nová okna s kvalitním těsněním snižují samovolné větrání na desetinu.

​Vnitřní vlhkost zásadně ovlivňují dobře těsnící okna. V domech s novými okny je proto třeba častěji větrat. Užitečným pomocníkem je přitom vlhkoměr. Pokud nám v zimním období ukazuje více než 70 %, měli bychom do interiéru vpustit čerstvý vzduch. Plísně jsou hlavně důsledek nekvalitní hydroizolace. Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší. Druhou možností, jak ověřovat, zda máme správně vyvětráno, je měření koncentrace oxidu uhličitého – v místnosti by neměla překročit hodnotu 1500 ppm. Pakliže to konstrukce domu umožňuje, nejlepší řešení se nabízí v instalaci nuceného větrání s rekuperací (tedy předáním tepla z vydýchaného teplého vzduchu čerstvému).

7) Po zateplení lidé více větrají, takže se neuspoří

Tato výhrada by platila v případě, že bychom po zateplení domu topili stejně jako před ním. K tomu ovšem nemáme díky nižším tepelným ztrátám důvod. Proto je současně se zateplením výhodné změnit i systém vytápění, například pořídit si menší kotel. Regulace vytápění ovšem zajistí úsporu po zateplení i v případě, že se rozhodneme výměnu kotle odložit (například pouhou instalací termostatu zajistíme, aby se kotel zapínal, jen když klesne teplota pod nastavenou úroveň).

​Nesprávným větráním, například trvale otevřenou ventilací, ovšem můžeme přínosy zateplení snížit. Mnohem výhodnější je jednou za čas vyvětrat naplno: otevřít okna dokořán na zhruba tři minuty. Nedochází při tom totiž k ochlazení vnitřní stěny domu. Tento problém však zcela mizí při zmíněném nuceném větrání s rekuperací.

​8) Zateplování poškozuje památky

Obalení secesních, renesančních, barokních či jiných historických domů – tedy asi 15 % našich budov – do polystyrenu rozhodně není cílem efektivní renovace. Zvyšování energetické efektivity budov samozřejmě respektuje principy památkové péče. I když například v sousedním Rakousku můžeme vidět řadu povedených projektů rekonstrukcí více než stoletých domů. V takových případech je ovšem třeba postupovat případ od případu a v Česku nejsou vzhledem ke zmíněnému počtu klíčové. Zateplení lze aplikovat na budovy, kde byly původní architektonické prvky nenávratně poškozeny, či dokonce strženy. Zateplením a výrobou replik původních prvků lze nejen vrátit budově původní vzhled, ale zároveň ji udělat energeticky úspornou. I při respektování památkové ochrany lze často vyměnit nebo vylepšit okna (například instalací dvojskel do vnějších křídel) a zateplit dvorní fasádu či střechu.

9) Zateplení zvyšuje riziko požáru

Izolační materiály musí splnit přísné normy pro požární bezpečnost staveb. Požárními testy úspěšně prošly všechny standardně používané zateplovací materiály. Ve zkoušce odolnosti proti požáru obstála také omítnutá stěna ze slaměných balíků. Lidé mohou při volbě stavebních materiálů kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen nehořlavé, tedy třídu A1 a A2, kam patří i minerální vlna.

​Velmi žádoucí je aplikace minerálních izolací ve výškových budovách, a to i v případě dodatečného zateplování panelových domů. Vícepodlažní budovy (obvykle budovy nad sedm pater) musí mít celé zateplení povinně prováděno z minerální izolace.

10) Pasivní domy narušují architektonický ráz

Pasivní domy nemusí vypadat jako kulisy z divokých sci-fi filmů. Naopak se na první pohled často neliší od zaběhlého standardu. Mohou mít plochou i sedlovou střechu, jediným společným rysem je tvarová jednoduchost konstrukce. Vzhledem k tomu, že návrh pasivního domu se neobejde bez architekta, není třeba se bát nevhodného umístění nebo přehnaně extravagantních stavebních prvků. Život v pasivním domě je velmi komfortní díky jednoduchým principům, které nejen šetří energii: kvalitní izolace, těsnost a větrání s rekuperací. Vysoká tepelná pohoda během léta i zimy a stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu také o hodně vylepšují kvalitu života.

11) Doba návratnosti investice do zateplení je dlouhá

Lidem, kteří pečlivě sledují své výdaje, se může zdát investice do celkového zateplení příliš vysoká a její návratnost dlouhá. Například u nepřetápěného domu s kvalitními okny a kotlem na dřevo se investované peníze skutečně nevrátí dříve než za dvacet let. Musíme ovšem počítat s tím, že ceny všech paliv a energií nadále porostou, což bude energeticky úsporné renovace dále ekonomicky zvýhodňovat. Zároveň je krátkozraké posuzovat pouze aktuální finanční návratnost investice do zateplení, protože to přináší další pozitivní důsledky – ochrání nosné konstrukce, čímž prodlouží životnost budovy, zhodnotí a esteticky vylepší nemovitost.

​​Více informací zde

​Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace, redakčně kráceno

Foto: Pixabay

​