Téma: Řízení členské schůze

Dále je třeba zvláště uvést případy, kdy na bytovém domě existují obě formy bytových korporací současně, tedy, kdy vedle sebe existují společenství vlastníků jednotek a bytové družstvo. Je třeba mít na paměti, že správa společných částí domu a pozemku je v takových případě striktně ponechána v kompetenci společenství vlastníků jednotek, jehož jedním z členů je bytové družstva. To se pak stará pouze o byty ve svém vlastnictví a o své členy.

K formálním odlišnostem zákonné úpravy patří označení jednání nejvyššího orgánu bytového družstva jako schůze, zatímco pro totéž u společenství vlastníků je voleno označení „zasedání“. Jinou odlišností je program členské schůze oproti pořadu zasedání shromáždění vlastníků.

Zásadní odlišností řízení členských schůzí a zasedání shromáždění vlastníků je především způsob hlasování. V případě bytových družstev má každý člen jeden hlas, ledaže stanovy určí, že členové družstva – nájemci družstevních bytů mají vyšší počet hlasů (§ 755 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“). Oproti společenství vlastníků jednotek, kde rozhodují počty hlasů odpovídající velikosti podílů vlastníků jednotek na společných částech domu, jde o výrazně jednodušší kritérium, které zjednodušuje v případě větších domů sčítání hlasů.

To, co se zpravidla nemusí lišit, jsou hlasovací kvora, tedy počet hlasů potřebný pro přijetí usnesení. V případě obou korporací najdeme úpravu hlasovací většiny v zákoně a/nebo ve stanovách. Platí, že základním kvorem je nadpoloviční většina přítomných členů družstva. Pro některá hlasování však mohou platit zvláštní hlasovací většiny ze zákona – příkladem budiž ustanovení § 646 ZOK, které předpokládá dvoutřetinovou většinu přítomných členů družstva, a dokonce ve spojení s požadavkem přítomnosti dvoutřetinové většiny členů bytového družstva pro usnášení schopnost členské schůze. Ve stanovách bytových družstev se často objevují i další hlasovací kvora, z nichž nejčastěji užívané jsou:

• tříčtvrtinová většina přítomných členů družstva,
• nadpoloviční většina všech členů družstva,
• tříčtvrtinová většina všech členů družstva,
• výjimkou však nejsou ani individuálně zvolené hlasovací většiny (např. 60% přítomných apod.).

Podobný je pro obě bytové korporace (bytové družstvo i společenství vlastníků jednotek) i způsob svolávání jednání nejvyššího orgánu a zcela shodný je princip zařazování bodů na program jeho jednání.

Pro způsob svolávání členské schůze jsou rozhodující stanovy bytového družstva. Sám zákon o obchodních korporací stanoví minimální pravidla pro:

• odeslání pozvánky:
• musí být odeslána členům bytového družstva nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze
• a současně musí být uveřejněna na internetových stránkách družstva, kde musí být umístěna až do okamžiku konání členské schůze (§ 636 odst. 1 ZOK).

Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou.

Obsah pozvánky musí obsahovat:

• firmu a sídlo družstva,
• místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit,
• označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze,
• program členské schůze a
• místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce (§ 636 odst. 2 ZOK).

Pro zařazení určité záležitosti na program členské schůze platí, že tak lze učinit pouze za účasti a souhlasu všech členů bytového družstva (§ 643 odst. 2 ZOK), jinak se postupuje podle programu uvedeného na pozvánce na členskou schůzi. Naopak před konáním schůze platí, že představenstvo musí zařadit bod programu, jehož zařazení je navrhováno členy oprávněnými požadovat svolání členské schůze. Těmi jsou:

• kontrolní komise nebo
• alespoň 10 % členů družstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů, neurčují-li stanovy nižší počet oprávněných členů nebo nižší počet potřebných hlasů anebo nižší počet oprávněných členů i potřebných hlasů (§ 639 odst. 3 ZOK).

Členská schůze se svolává jednou za účetní období (zpravidla kalendářní rok) s tím, že zákonný požadavek na schválení účetní závěrky nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, kterého se účetní závěrka týká, de facto limituje svolání členské schůze na první polovinu běžného kalendářního roku (§ 638 ZOK).

Pro usnášení schopnost členské schůze je vyžadována prostá většina všech členů bytového družstva, nestanoví-li zákon (viz výše) nebo stanovy bytového družstva vyšší kvorum.

Zásadní odlišností od společenství vlastníků jednotek je u bytových družstev institut náhradní členské schůze, pro který platí následující pravidla:

• náhradní členskou schůzi je oprávněn bez zbytečného odkladu svolat ten, kdo svolal řádnou členskou schůzi, která nebyla usnášení schopná, a to stejně jako původně svolanou schůzi,
• náhradní členská schůze je usnášení schopná bez ohledu na počet přítomných členů bytového družstva, nestanoví-li stanovy jinak, a
• náhradní členská schůze má stejný program jako původně svolaná členská schůze a nový bod lze zařadit jen při účasti a se souhlasem všech členů bytového družstva (§§ 647 a 648 ZOK).

Působnost členské schůze upravuje především § 656 ZOK a je třeba mít na paměti, že okruh působnosti může být rozšířen dvěma způsoby:

• stanovami bytového družstva a
• vyhrazením si rozhodnutí o určité záležitosti samotnou členskou schůzí.

Pro samotné řízení členské schůze by měl svolavatel dobře uvážit, kdo bude jednání řídit (sledovat program, řídit diskuzi a průběh hlasování) a zda a v jakém rozsahu budou voleny orgány členské schůze (zapisovatel, ověřovatel, skrutátoři, mandátní, návrhová či volební komise, aj.), nestanoví-li tak stanovy či jiný vnitřní předpis bytového družstva (např. jednací řád). V praxi, zejména u větších bytových družstev, často není úplně lehké soustředit se na řízení proběhu jednání a současně na věcné záležitosti jednotlivých bodů. V těchto případech je na místě zvážit rozdělení rolí v rámci svolavatele, zpravidla představenstva bytového družstva.

Svolavatel členské schůze bytového družstva pořídí zápis z jednání do 15 dnů ode dne konání členské schůze, připojí svůj podpis, resp. podpis toho, kdo zápis sepsal (§ 659 odst. 1 ZOK).

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay