21. listopadu 2024

Téma: Modernizace bytů ve staré zástavbě.

Stará bytová zástavba pochází zejména z 18., 19. a z 1. poloviny 20. století. Zástavba z předminulých století byla ze zděných budov s dřevěnými stropy. Ve 20. století přibyly stropy železobetonové, případně železobetonové skelety se zděnými dělicími konstrukcemi. Protože v minulém režimu spadaly tyto domy pod obecní správu, je tento bytový fond značné zanedbán. V obcích byl bytový fond z části restituován, z části po bytových jednotkách privatizován. Technický stav se liší čtvrť od čtvrti a dům od domu podle finančních možností majitelů.

Při modernizaci celého domu a bytu je nejprve nutné provést:

§  průzkum projektové dokumentace, pokud je k dispozici, a porovnat ji se současným stavem;

§  v případě neexistence nebo nesouladu dokumentace se skutečností provést šetření zaměřené na zjištění umístění nosných stěn a stropů, včetně jejich materiálové skladby (zdivo nebo kámen, dřevěné nebo betonové stropy a jejich uložení na nosných stěnách);

§  průzkum stavu ostatních konstrukcí a posouzení jejich stability, poškození vlhkostí nebo vodou, plísněmi, hnilobou apod.;

§  zjištění stavu dřevěných zárubní a oken;

§  zjištění rozvodů zdravotně technických instalací, plynu a elektroinstalací;

§  revizi stavu výtahu, je-li součástí domu.

Modernizace vlastního domu se dotýká především společných prostor chodby, schodiště, výtahu, rozvodů zdravotně technických instalací, plynu, elektrorozvodů, střechy a fasády s případným zateplením.

U bytů na základě průzkumů je možné navrhnout opravy, sanace a úpravy s případnou změnou dispozice bytu. Úpravy musí respektovat nosný systém a umístění stoupacího vedení kanalizace.

Zásahy do nosné konstrukce je možné pouze při zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou s posouzením statika a získáním stavebního povolení.

Při návrhu úprav je nutné se řídit zejména vyhláškou č. 268/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, a ČSN 73 4103 Obytné budovy, kde jsou stanoveny nejmenší velikosti obytných místností podle velikosti bytu. Nejmenší obytná místnost může mít plochu 8 m2, v případě bytu s jedinou místností musí mít minimální plochu 16 m2.

Obytná místnost musí mít zajištěno dostatečné denní osvětlení, přímé větrání a musí být dostatečně vytápěna s možností regulace tepla.

Vnitřní místnosti jako jsou koupelny, WC, komory a kuchyňské kouty musí být odvětrány přes světlíky nebo nuceným větráním na fasádu.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay