Téma: Náklady na stavbu domu v ČR v porovnání s náklady na jeho provoz I

Jakou úroveň energetické náročnosti stavby zvolit s ohledem na kompromis pořizovacích a provozních nákladů? Odpověď na takto jednoduchou otázku se mění v čase díky dopadům změn cen energií, stavebních prací a také stavebních materiálů. V době krize stavebnictví po roce 2010 byl náklad na postavení domu nižší než nyní (09/2017), kdy stavební firmy nestíhají pokrýt aktuální poptávku. Výrobci a dodavatelé stavebních materiálů jsou na tom podobně, cena nákupu roste. Energie roku 2017 ale v porovnání s 2010 stojí méně, provoz domu tak generuje nižší finanční úsporu. Vyšší náklad realizace a nižší provozní úspory prodlužují návratnost prováděných zlepšení. Nastupující generaci stavebníků, vyškolených v korporacích v pohledu cena/výkon/návratnost, je tak nutné předložit celou šíři vlivů. Nelze na všechno pohlížet jen touto optikou. Nepočítáme, za jak dlouho se nám finančně vrátí kuchyňská linka nebo třeba televize, o autu ani nemluvě.

Nejen u novostaveb je nutné minimálně splnit požadavky stanovené zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Při přípravě novostavby je nutné pro schválení stavební úřadem předložit platný průkaz energetické náročnosti budovy – PENB. Při velkém zjednodušení je možné konstatovat, že připravovaná novostavba musí být v hlavních kategoriích, celkové dodané energii a neobnovitelná primární energii, zařazena nejhůře do skupiny „C“ – úsporná.

Celková dodaná energie je součtem energií na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti, ohřev teplé vody a osvětlení. Pokud tedy investor zvolí náročné osvětlení (zjednodušeně žárovky), zůstane mu menší podíl např. na kolonku vytápění. Volbou jednotlivých systémů v kombinaci se zateplením nebo kvalitnějšími okny tak může zajistit zatřídění budovy jako celku do požadované třídy. Čím lépe budovu zateplí, resp. použije u jednovrstvých zděných konstrukcí nižší parametr součinitele prostupu tepla, třeba keramických bloků s integrovanou izolací, kvalitnější okna, systém řízeného větrání se ZZT („rekuperace“), tím větší podíl energie zůstane na ostatní dílčí části provozu. Při vhodné kombinaci se budova v celkové dodané energii dostane do kategorie B, A. Snáze tak splní i druhý základní požadavek.

U zatřídění podle neobnovitelné primární energie (NPE) pro povolení novostavby je také max. hranice zatřídění „C – úsporná“. Na spotřebu 1 kWh elektrické energie se spálí v elektrárně 3 kWh (NPE) z uhlí, neobnovitelného vstupu. Zemní plyn má poměr 1 / 1,1. Dřevo cca 1 / 0,05; může znovu narůst a je tak obnovitelné, pro jeho těžbu a zpracování spotřebujeme určité množství nafty, benzinu a elektrické energie. Do výpočtů parametrů budovy se tak elektrická energie na osvětlení násobí *3, zemní plyn na vytápění a ohřev teplé vody *1,1 atd. Pokud je zvoleno vytápění čistě elektrickou energií, přímotop nebo elektrický kotel, pak i vytápění je *3. U tepelného čerpadla se projeví vliv topného faktoru (COP) a využití energie např. venkovního vzduchu, celkový poměr je 1 kWh / 0,8-1,2 kWh (NPE). Při součtu všech dílčích částí a podělením energeticky vztažnou plochou budovy dostáváme výsledné číslo pro zatřídění.

Jde tak o mix možností. Při volbě plynového kotle bude požadavek neobnovitelné primární energie splněn prakticky vždy. Pokud je základní představa o elektrickém vytápění a ohřevu teplé vody, je několik možností. Dům „zateplit“ a snížit požadavek na vytápění. Využít technické systémy. Instalovat tepelné čerpadlo pro vytápění a ohřev TV, nebo u lépe zaizolované budovy vytápět elektrikou a pro ohřev TV osadit malé tepelné čerpadlo. Část potřebné energie vyrobit na místě – např. fotovoltaikou, při podrobném posouzení využití vyrobené elektrické energie a nákladů realizace. Kombinovat s kamny na dřevo atd.

Dva vzhledově stejné domy vedle sebe se mohou lišit víc, než bychom na první pohled vůbec odhadli. Když bude jeden postaven v nížině a druhý na horách, pro splnění minimálních požadavků zákona 406 musí „horal“ zvolit účinnější zdroj a rozvod tepla po objektu nebo více zateplit. Provozní náklady obou domů mohou být následně stejné. Na první pohled možné znevýhodnění „horala“ při výstavbě. Při podrobnějším pohledu se ale jedná o jeho ochranu. Právní předpisy umožňují svobodnou volbu kombinace stavby a technických systémů; lze zvolit, jak bude minimálních požadavků dosaženo. To je tlak na projektanty a stavební firmy, aby budova měla alespoň minimálně požadované parametry. Dům ale stavíme s představou životnosti desítek let, takže pokud vše hodnotíme s ohledem na ceny energií roku 2017, může nám připadat nastavení přísné. Obecně se zapomíná na důsledky ropné krize v sedmdesátých letech minulého století. Takže majitel při minimálně splněných požadavcích bude mít novostavbu, kterou dokáže snad provozovat i při komplikovaných časech. Samozřejmě je vhodné uvažovat s větším předstihem. Pokud bude dům stavebně realizován jako energeticky pasivní, tedy s velmi malou potřebou energie na vytápění, snáz se vybere vhodný systém vytápění s ohledem na pořízení a provoz. Ale hlavně – po skončení životnosti zdroje, např. za 15 let, bude jeho obnova také nákladově nižší. Při výpadku dodávky energie se jednodušeji udrží vnitřní teplota, např. i topidlem na biolíh. A velmi dobře tepelně izolovaných domům stačí na vyhřátí jen uvařit oběd.

Od roku 2020 musí být navrhovány rodinné domy tak, aby splňovaly požadavky na téměř nulovou spotřebu energie. Jedná o domy minimálně podle příkladu prostředního sloupce porovnávací tabulky. Je proto vhodné už nyní uvažovat s přípravou podle budoucích požadavků. Přesto se jen blíží domům s velmi nízkou spotřebou energie (energeticky pasivním domům), které je v současné době při realizaci možné podpořit z programu Nová zelená úsporám. Z tabulky 1 je možné porovnat jednotlivé úrovně.

 Zdroj: Martin Jindrák, autorizovaných technik a energetický specialista, ČKAIT

Foto: Pixabay