Téma měsíce března 2025: Z nejzajímavějších témat konference Fórum BD 2024. Úspory tepla na patě domu

Vzhledem k rostoucím obavám ze změny klimatu a rostoucím cenám ropy a zemního plynu, čímž se zvyšují náklady na energie, je klíčovou prioritou hledání flexibilních a účinných řešení, díky nimž budou bytové domy energeticky účinnější. 

S ohledem na cíl EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude muset většina stávajícího bytového fondu v Evropě projít renovací pro zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti. Systém vytápění, chlazení a vzduchotechniky představuje standardně 50 % spotřeby energie v budově. Z tohoto důvodu je provoz systému ústředním bodem každého většího projektu renovace obytných budov. Přitom dosažení úspor nákladů na teplo nemusí představovat dramatické změny.

Prvním důležitým krokem jsou samozřejmě známé stavebně technologické změny – zateplení (či lépe tepelná izolace) obvodového pláště budovy, výměna oken, výměna otopných těles či termoregulačních ventilů, zaizolování rozvodů tepla apod. Prošel-li váš dům takovou kompletní revitalizací, pak se vyplatí na nic nečekat a nechat si vypracovat nový projekt rekonstrukce otopné soustavy a hydraulického vyvážení objektu. Zkušenosti firem, které se zabývají problematikou regulace, říkají, že lze ušetřit od 15 do 40 % tepla, a to už představuje výraznou finanční úsporu pro každého obyvatele domu.

Měrný koeficient spotřeby tepla

Sledujte měrný koeficient spotřeby tepla na 1 m² podlahové vytápěné plochy objektu. Ten vidíte na každém svém celoročním rozúčtování nákladů na dodávku tepla. Pokud se jeho hodnota pohybuje na úrovní 0,25 GJ/m² a výše, měli byste zpozornět a oslovit společnosti, které se uvedenou problematikou zabývají. Ty vám jsou schopny zajistit celou akci regulace, včetně projektu otopné soustavy, na klíč.

Co si tedy představit za regulací objektu?

• posouzení technického stavu objektu a jeho zmapování pro potřeby projektu,
• vypracování projektu hydraulického vyvážení otopné soustavy,
• dodávku a instalaci nových regulačních armatur na patě objektu na jednotlivých stoupačkách a otopných tělesech,
• nastavení parametrů na regulačních prvcích dle projektové dokumentace a provedení kontroly provozuschopnosti a těsnosti armatur, tlakové kontroly,
• vyregulování otopné soustavy při dosažení klimatických podmínek pod bodem mrazu a případná korekce nastavení na jednotlivých armaturách.

Nová projektová dokumentace na vyregulování otopné soustavy by měla vlastníkům zaručit nejen výrazné úspory, ale také nový uživatelský komfort v podobě individuální regulace prostřednictvím funkčních termostatických hlavic a ventilů.

Vyregulováním paty a stoupaček by mělo dojít k odstranění nepříjemných hlukových projevů v domě a rovněž k zachování celkové tepelné stability objektu. Proto je samozřejmě ideální, pokud jednotliví uživatelé bytových jednotek nevypínají termostatické hlavice na nulu, ale nechají je v průběhu celého dne na minimální hodnotě druhého stupně, což znamená teplotu v místnosti na 16-17 stupňů Celsia.

V dobře zatepleném objektu průměrná teplota místností pohybuje kolem 20–21 stupňů Celsia, a to díky tepelným ziskům z okolí, jako je sluneční záření, pobyt osob v místnosti, vaření a podobně. Trvalé temperování obytných místností rovněž zabraňuje vzniku plísní, které si nikdo nepřeje.

Rozúčtování nákladů na dodávku tepla

Nezapomeňme ani na platnou legislativu pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla. Neustálým vypínáním termostatických hlavic na nulu a snahou ušetřit může dojít k opačnému efektu při vlastním rozdělováním nákladů, neboť se naše spotřeba tepla může lišit od průměrné spotřeby tepla na 1 m² v domě a automaticky jsou nám dopočteny spotřební dílky, a to až do hranice -30 % průměru. Bývá to častým jevem a nepochopením ze strany konečných uživatelů.

Ale vraťme se na začátek k významu regulace objektu. Ta v konečném důsledku přináší celkové úspory na objekt, a ty mohou, jak jsme již výše uvedli, dosáhnout až úspory 40 % celkové dodávky tepla za rok. Při dnešních cenách se jedná i o statisíce korun ročně. Rozhodně to bude představovat i velmi rychlou návratnost vložené investice, často i v řádu 2-3 let. A to již stojí za úvahu.

Zdroj: Martin Kroh

Foto: Pixabay