Téma měsíce: Aktuální otázky nájemního bydlení. Co s dělat s chybným vyúčtováním záloh na služby a jaký je postup pro podání námitek?

Vyúčtování záloh na služby je důležitým procesem, který umožňuje transparentní přehled o nákladech spojených s poskytováním služeb, zejména v bytových domech nebo při nájemních smlouvách. Níže se budeme zabývat podstatou vyúčtování, jeho legislativními základy a postupem pro podání námitek ze strany uživatelů služeb.

Poplatky za služby spojené s užíváním bytu jsou zpravidla hrazeny formou záloh. Ty je nutno na konci zúčtovacího období vyúčtovat, jestliže není sjednána tzv. paušální platba. Povinnost poskytovatele služeb vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za služby je upravena v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon o službách“).

Povinnost provést vyúčtování záloh za služby

Ze zákona o službách plyne, že poskytovatel služeb je povinen skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtovat příjemci služeb vždy za zúčtovací období. Toto vyúčtování je povinen doručit příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Pro úplnost dodáváme, že poskytovatelem služeb bude v nájemním vztahu zpravidla pronajímatel, přičemž nájemce bude příjemce. V případě bytu ve společenství vlastníků jednotek (SVJ) bude ale vlastník bytu (potenciální pronajímatel) příjemcem, neboť poskytovatelem služeb bude v tomto případě SVJ.

Konkrétní požadavky jsou kladeny též na obsah vyúčtování. Z něj musí být patrná výše případných rozdílů ve vyúčtování tak, aby byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Poskytovatel služeb musí ve vyúčtování uvést výši nákladů na služby podle toho, jak byla skutečně spotřebována. V návaznosti na to dojde k finančnímu vyrovnání. Příjemce bude muset buď uhradit nedoplatek, nebo bude zjištěn přeplatek. Délka lhůty k jejich vyrovnání záleží na dohodě stran. Zákon o službách podpůrně stanoví splatnost nejpozději čtyři měsíce od doby, kdy bylo vyúčtováno, popř. kdy byly předloženy podklady k vyúčtování.

Námitky proti správnosti vyúčtování záloh za služby

Jestliže příjemce služeb bude mít jakékoliv výhrady k vyúčtování, je oprávněn požadovat, aby mu byl předložen podrobný způsob vyúčtování služeb, tedy způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování. Příjemce služeb má rovněž právo pořídit si na svůj náklad kopie předložených podkladů, z nichž vyúčtování vychází. Žádost musí být učiněna písemně v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o službách.

Jestliže má příjemce služeb výtky k obsahu či způsobu provedeného vyúčtování, je oprávněn předložit provozovateli písemné námitky nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo vyúčtování doručeno, popř. kdy mu byly předloženy podklady k vyúčtování. Poskytovatel služeb má povinnost písemně vyřídit tyto námitky do 30 dnů od jejich doručení.

Provedení řádného vyúčtování je nezbytným předpokladem pro vznik splatnosti případného nedoplatku. Nebylo-li vyúčtování řádně a včas provedeno, poskytovatel služeb svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. V důsledku tohoto naopak povinnost příjemce uhradit případný nedoplatek ještě nedospěla a není splatná. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že mezi tyto náklady nepatří tzv. „fond oprav“, který je povinen hradit výlučně vlastník, nikoliv nájemce, neboť se jedná o platbu spojenou s domem, nikoli bytem. V případě zahrnutí této položky do vyúčtování záloh za služby vůči nájemci je zřejmé, že takové vyúčtování je nesprávné a povinnost dodat řádné vyúčtování nesplněna.

Nesprávné vyúčtování záloh za služby a soudní spor

Na závěr se nabízí otázka, zda shora uvedené povinnosti lze právně vymáhat, resp. co hrozí v případě jejich nesplnění. Nesplnění výše uvedených povinností, ať už poskytovatele či příjemce služeb, vede ke vzniku povinnosti zaplatit pokutu. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o službách s alespoň dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, popř. SVJ. Zákon však limituje maximální hranici, v důsledku čehož ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. Výše uvedených práv a povinností v podobě pokuty za nedodržení lhůty či přímo nároku na dodání řádného vyúčtování se lze domoci prostřednictvím žaloby i u příslušného okresního soudu.

 Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay