21. listopadu 2024

Téma: Reklamace vyúčtování

Povinnost poskytovatele služeb (tj. vlastníka nemovitosti, nebo vlastníka jednotky, je – li byt pronajímán, nebo společenství vlastníků jednotek) vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období a hlavně doručit vyúčtování příjemci služeb (tj. nájemci bytu, nebo vlastníkovi jednotky) je dána do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Zpravidla tomu bude do konce dubna kalendářního roku, vzhledem ke skutečnosti, že se ve většině případů rozumí zúčtovacím obdobím kalendářní rok.

Včasné nedoručení vyúčtování tak může být prvním důvodem k reklamaci, proto je třeba dbát na řádnost a hlavně prokazatelnost doručení vyúčtování. Sankci za porušení povinnosti stanoví § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále „zákon o službách“ nebo jen „ZoS“) – cituji:

Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním

(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

(2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.“

Z uvedeného ustanovení také vyplývá, že kromě způsobu rozúčtování by neměl poskytovatel služeb zapomenout předem ujednat výši pokuty ve smyslu citovaného ustanovení s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo rozhodnout na členské schůzi, jde-li o bytové družstvo, anebo na zasedání shromáždění vlastníků, jedná-li se o společenství vlastníků jednotek.

Dalším krokem je povinnost poskytovatele služeb a příjemců služeb vzájemně finančně vypořádat přeplatky či nedoplatky z vyúčtování vyplývající, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Zmeškání lhůty může být dalším důvodem pro reklamaci vyúčtování a sankce zde může být uplatněna v podobě úroku z prodlení z dlužné částky.

K věcnému obsahu vyúčtování stanoví pravidla zákon o službách v § 8:

„Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek

(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.“

Zde je na místě připomenout povinnost poskytovatele služeb uvést ve vyúčtování:

a)      skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi,

b)      celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby

a to tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 odst. 2 ZoS).

Reklamace příjemce služeb je zpravidla řešena podle povahy svého obsahu. Primárně by měla řešit osoba odpovědná za správu domu a pozemku, nebo správce bytového domu v případě přenesení dílčího výkonu správy na třetí osobu, anebo přímo firma, která provedla rozúčtování nákladů, zejména jde-li o reklamaci související s rozdělením nákladů na teplo, teplou či studenou vodu.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay