Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Požární ochrana budov není výsada, není to rozmar ani nadstavba. Je to základní povinnost. Její význam se zvyšuje v současnosti, kdy do provozu budov vstupují nové technologie, zateplení nebo obnovitelné zdroje energie.
Kontroly provozuschopnosti těchto zařízení musí provádět osoba k tomu oprávněná, tedy odborně způsobilá osoba v požární ochraně (OZO v PO), a to nejméně 1x ročně, pokud výrobce neuvádí jiné lhůty. V případě, že je v budově instalována elektrická požární signalizace (například v podzemních garážích) a ta ovládá ještě další zařízení (například větrání únikových cest nebo funkci požárních uzávěrů), musí být prováděny také koordinační funkční zkoušky (minimálně 1x ročně).
Mezi další povinnosti SVJ a bytových družstev pak může patřit provádění pravidelných preventivních prohlídek z hlediska požární ochrany. Pokud se neprovádí, hrozí sankce podle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, v případě požáru pak krácení pojistného plnění atd. Kontroly ze strany Hasičského záchranného sboru (HZS) nebývají řídké a jsou neoblomné.
Oblast požární ochrany bývá bohužel podceňována nejen u dokončených staveb, ale i těch připravovaných nebo stavebně upravovaných. Požární bezpečnost by měla být zohledněna u řady stavebních úprav bytových domů. Jestliže se například v panelovém domě předělávají bytová jádra a zasahuje se do instalačních šachet, pokud netvoří samostatný požární úsek (často v historických domech), nebo jej nelze vytvořit, musí se v úrovni každého stropu předělit stavební konstrukcí s požární odolností minimálně 30 minut. Opominutí se může velmi nevyplatit – zpětně ucpávky instalovat prakticky není možné.
Například při stavebních úpravách lodžií a balkonů se setkáváme na sídlištích po celé České republice s použitím prvků z polykarbonátu. To je základní chyba – na uzavření musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tedy nehořlavé stavební výrobky nezvyšující intenzitu případného požáru. Lodžie vlastně tvoří svislý nebo vodorovný požární pás mezi jednotlivými byty. Použití polykarbonátu na líci fasády tyto protipožární předěly de facto zruší.
Přítomnost osoby autorizované pro požární bezpečnost staveb je nutná také při tvorbě projektové dokumentace dodatečného zateplení bytových domů. Požadavky na dodatečná zateplení stanoví ČSN 73 0810:2016 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Základní podmínkou je, aby byl vždy použit certifikovaný kontaktní zateplovací systém (ETICS = External Thermal Insulation Composite System). V Česku se setkáváme nejčastěji se dvěma typy těchto systémů:
- ETICS s minerální vatou – celek třída reakce na oheň (TRO) A1 nebo A2, povrch index šíření plamene is = 0 mm/min + kontaktní spojení. Jinými slovy, nehořlavé.
- ETICS s polystyrenem – celek TRO B, tepelná izolace TRO max. E, povrch index šíření plamene is = 0 mm/min + kontaktní spojení.
Snad jen poznámka k třídě reakce na oheň (TRO). Zde máme několik základních kategorií: A1 a A2, B, C, D, E, F. Třída F má z hlediska chování materiálu při požáru nejhorší vlastnosti, anebo jsou takto označeny výrobky, u nichž nelze doložit jejich vlastnosti.
Stejně důležité je kontaktní spojení zateplovacích systémů. Při instalaci nesmí vzniknout po celé výšce domu kapsa, která by kvůli komínovému efektu umožnila rychlé šíření požáru. Tragické následky kombinace hořlavého zateplovacího systému a vzduchové mezery od konstrukce domu ukázal požár výškové budovy Grenfell Tower v Londýně v roce 2017.
Další velkou výzvou pro požární bezpečnost staveb a projektanty jsou fotovoltaické (PV) systémy. Jak je dobře známo, díky novele starého stavebního zákona, provedené zákonem č. 19/2023 Sb. a vyhlášce č. 114/2023 Sb. PV systémy do výkonu 50 kWp nepotřebují stavební povolení. Za podmínky, že PV panely i nosné konstrukce jsou nehořlavé. Ačkoliv jde o malé systémy, je na místě, aby si stavebník zjednal autorizovaný stavební dozor a vyžadoval po dodavateli všechny potřebné revize.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay
