Problematika spotřeby energie, jejích zdrojů a energetických úspor je jedním z nejaktuálnějších témat, která naše společnost v průběhu posledních desetiletí průběžně řeší.
Přitom snaha o energetické úspory nereprezentuje pouze problematiku energií, ale váže se na ni i široká řada problémů z oblasti ekonomické a především environmentální. Velká část technologií, které jsou v současné době využívány pro výrobu energie, bezprostředně souvisí s emisemi škodlivin, ať již se jedná o produkci CO2, NOx, prachových částic nebo nadměrnou produkci vodní páry.
Budovy, jejich výstavba, provoz, údržba a případná likvidace se podílejí na globální energetické spotřebě téměř jednou její polovinou. Je tedy zřejmé, že potenciál úspor v této oblasti je nesmírně vysoký a i při percentuálně poměrně nízkých úsporách lze ušetřit ohromná absolutní množství energie. Po dlouhou dobu se jednalo především o úspory docilované při vytápění budov. V souvislosti se stále se zvyšujícími požadavky na tepelněizolační kvality stavebních konstrukcí se do popředí dostává i problematika přípravy teplé vody, umělého osvětlení a dalších technologií, včetně výrobní energetické náročnosti budov.
Jedním ze stále výrazněji se uplatňujících motivů pro dosažení energetických úspor je cílená snaha o propagaci environmentální problematiky mezi širokou veřejností. Je stále více stavebníků, kteří svůj zájem o tyto otázky projevují formou jasně formulovaných požadavků na ekologické stavění, daném použitím specifických materiálů a technologií. Svoji roli zde bezpochyby sehrává stále populárnější a stále častěji se vyskytující hodnocení staveb metodikou LCA, což představuje environmentálně zaměřenou metodu hodnocení staveb po dobu jejich celého životního cyklu. Lze jen doufat, že v budoucnu se tento způsob hodnocení stane povinnou součástí dokumentace staveb.
Snaha o snižování energetické náročnosti je patrná ve všech oblastech lidské činnosti, včetně snahy o efektivnější využití stávajících zdrojů energie a hledání nových energetických zdrojů, zahrnující i možnosti dlouhodobého vysoce efektivního uskladnění některých typů energie, například tepelné nebo elektrické.
V globální snaze o dosažení energetických úspor je třeba vidět cílený proces se širokými důsledky především v oblasti environmentální, sociální, ekonomické i zdravotní. Pokud by se celosvětovou energetickou situaci nepodařilo v dlouhodobém horizontu uspokojivě vyřešit, dopady tohoto stavu by byly velmi nepříznivé pro celou lidskou populaci.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay