Právní poradna: Mohu byt pronajmout bez souhlasu syna, který se mnou bydlí?

Jsem v nepříjemné situaci a chtěla bych Vás požádat o právní radu. Vlastním dvě nemovitosti, byt a dům. Se synem bydlím v domě a byt 1+kk se nedávno uvolnil. Jelikož jsem aktuálně v poměrně těžké finanční situaci, přišla jsem o práci a jsem dlouhodobě nemocná, nová práce se mi hledá zle. Tak mě napadlo, že bych se přestěhovala do malého bytu a dům bych začala pronajímat. Problém je, že syn se mnou v malém bytě žít nechce, což je pochopitelné, ale zároveň se nechce přestěhovat ani do vlastního. Když jsem mu to navrhla, začal se ohánět, že mu není 26, tudíž ho musím živit a musím se starat i o jeho bydlení. Nutno dodat, že má vlastní slušné zaměstnání a do téhle doby jsem po něm žádný příspěvek nikdy nechtěla. Chtěla bych se zeptat, jestli dům můžu pronajmout i bez synova souhlasu. Samozřejmě bych ho dále finančně podporovala, kdyby to bylo možné, ale aktuálně to možné není a syn je dospělý.

Odpověď

Jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, konkrétně pak z občanského zákoníku.

Co se týče možnosti pronajímat dům či byt bez synova souhlasu, vycházím z toho, že Vy sama jste jediným vlastníkem těchto nemovitostí. Za tohoto předpokladu pak s nimi můžete libovolně disponovat. Z uvedeného je tedy patrné, že pokud chcete dům pronajímat, nepotřebujete k tomu synův souhlas.

Co se výživy Vašeho syna týče, obecně mají rodiče vyživovací povinnost vůči svým dětem. Poskytováním výživného pro dítě je míněno poskytování prostředků k uspokojování všech životních potřeb pro jeho ucelený a všestranný rozvoj, a to nejen zajištěním stravy a bydlení, ale také nákladů na materiální, kulturní a duševní potřeby dítěte.

Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Nejčastěji tedy po dobu studia na střední či vysoké škole. Pokud je například studium ukončeno už v 18 letech a dítěti nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti, rodičům vyživovací povinnost k dítěti odpadá. V otázce vyživovací povinnosti totiž především záleží na tom, zda je dítě schopno se samo živit, tj. samostatně uspokojovat své potřeby. Vzhledem k tomu, že z Vašich informací vyplývá, že Váš syn má „slušné zaměstnání“, pak pravděpodobně je schopen se sám živit.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay