Téma: Bezpečnost při práci na střeše

Převzetím stavby od zhotovitele vzniká vlastníkovi řada povinností, které musí zajistit. Udržovat stavbu v dobrém technickém a provozním stavu je v zájmu každého vlastníka. Zajistí si tak prodloužení její životnosti, jejího uchování a plnění jejích očekávaných funkcí.

Některé potřeby a povinnosti si vlastníci stavby uvědomují, např. zajistit, aby do budovy nezatékalo a nedocházelo tak ke znehodnocování a zkrácení její životnosti. Jsou však povinnosti, které zdánlivě s uchováním dobrého stavu nesouvisí, ale které je také nutné plnit.

Získat potřebné znalosti o tom, co vše podle právních i technických předpisů musí stavebník zajišťovat, není snadné. Neexistuje souhrnný dokument, kde by všechny tyto povinnosti byly přehledně uvedeny. Mezi povinnosti související s provozem budovy, které je také nutné brát v úvahu, je zajištění provádění řady prohlídek, revizí a kontrol zařízení a kontrol součástí stavby. Příkladem je kontrola stavu výtahu, zařízení určeného k ochraně před bleskem včetně bleskosvodů, kontrola protipožárních zařízení, kontrola fotovoltaiky, antény a řada dalších. Zejména fotovoltaické panely bývají umisťovány na plochu, kde bezprostředně hrozí riziko pádu z výšky. Instalace těchto panelů by měla být spojena s vyřešením jejich bezpečné údržby.

Je účelné zajistit pro stavbu vypracování tzv. provozního řádu stavby, kde jsou uvedeny všechny povinnosti včetně termínů a stanovení osoby, která za jejich objednání, zajištění a provedení odpovídá. Předejde se tak případným následným sporům, zejména u společenství vlastníků.

Právě kontrola, údržba i provádění potřebných oprav střechy a zařízení umístěných na ní je vždy spojena se vznikem rizika pádu z výšky.

Riziko pádu z výšky při práci na střeše vzniká u všech osob, které činnost vykonávají, a to jak u vlastníka samotného, tak u pracovníků, které si na práci objednává (zaměstnanci oprávněných firem nebo oprávněné osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Ve vstupu na střechu je nutné zabránit neoprávněným osobám, zvláště dětem, které si nejsou schopny uvědomit riziko. Jednou z možností je uzamčení přístupu k výlezu na střechu a pevnému žebříku, zvláště u bytových domů, kde bývá výlez na střechu ze společných prostor.

Kdo tedy může na střeše, ploše s rizikem pádu pracovat?

Podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, to může být osoba, která je řádně proškolená pro práce ve výšce. Tato povinnost se nevztahuje na vlastníka/občana, který na střechu vstoupí, ale ve smyslu zákoníku práce nebo jako OSVČ na střeše nepracuje. Přesto je potřebné, aby taková osoba měla povědomí o tom, jak se chovat na ploše, kde hrozí riziko pádu, a jak se nevystavovat riziku.

V případě, že vlastník budovy umožní někomu (osobě či pracovníkům organizace) na střeše pracovat, stává se střecha nebo její část pracovištěm. Je nutné se přesvědčit, že lidé, kteří jdou na střechu pracovat, jsou řádně proškoleni pro práce ve výšce a že daný druh práce mohou vykonávat.

Podle § 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., se jedná se o práci ve výšce, pokud osoba pracuje více než 1,5 metrů nad okolím. Podobně je tomu, pokud se pohybuje v blízkosti otvorů nechráněných proti propadnutí, např. střešních světlíků, nejsou-li tyto proti propadnutí ochráněny vloženou mříží.

Pro osoby pracující ve výšce vzniká povinnost chránit se proti pádu. Nejlepší ochranou je takzvaná kolektivní ochrana, zábradlí, v ostatních případech je nutné použít osobní ochranu, obecně označovanou jako použití postroje.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay